sta[29r]číslo strany rukopisurost přichváti,
[845] jejž těžkost starostná smúti,
že sebú može sotně hnúti,
zmrazi starost jeho tělo
a srdce jemu již zlé dielo.
Takž leže, leností stydne.
[850] Přiběh kanec, pěny naň kydne;
na dávné rány pomnieše,
silné rány lvu sečieše.
Býk nadeň také přiběže[23]J. Loriš opravil kvůli rýmu znění rukopisu na „pṙiteċe“ (Loriš 1903, s. 76),
rohami lvovi bok proseče.
[855] Mrzký oslík se srdieše,
nohú lva v čelo tepieše.
Lev kvěl, za popravu maje,
poče mluviti odlykaje:
„Jehož byl sem dřieve přemoha,
[860] toho mě již tlačí noha.
Všecka moc má již usnula,
všecka má čest v sen se hnula.
Usnuli skutci méj ctnosti
již mám hoře přieliš dosti.
[865] Jimžto sem byl dřieve škodě,
ti mně[bf]mně] mie již všicku núzi plodie.
Mnohým sem odpúštěl také,
již mi rány činie všaké.
Za dobrotu rány činie,
[870] nevědúce, čím mě vinie[bg]vinie] winnie.“
Jenž se přiezní neopíná,
na tom lvova leží vina[bh]vina] winna.
Viec musí slúti hubený,
jenž jest všie přiezni zbavený.
Hunc timeat casum, qui se non subit amico,cizojazyčný text
nec dare vult felix, quam miser optat opem.cizojazyčný text
O luňákovi nemocném. Kapitola XVII.
[875] Když koli co zlého činíš,
Božie pomsty se doviníš.
Nenie tak [29v]číslo strany rukopisumalé shřešenie,
by jeho nebylo pomstěnie.
Tobě pravi nynie také:
[880] bez odplaty dobré všaké.
Kaj se hřiecha, dokadž v síle[bi]síle] ſylie,
ať tě Tvořec přijme míle[bj]míle] milie.
Pozdě vržeš k Bohu oči,
když tě již nemoc stoči.
[885] Jako kdas luňák byl nemocen
a těžkú bolestí skrocen.
Povědě luňák své mateři:
„Náhle se v prosbu udeři.
Vzdaj bohóm obět a modlenie,
[890] ať by zdravie bylo prodlenie.“
Mátě vece: „Ty ubohý,
hněval s lidi jako bohy.
Zpomínajíc skutka zlého,
bohovéť mstie hněvu svého.
[895] Jenž se ku pomstě snažie,
rovně muku za hřiech vážie.
Kdyžto kuřence ty bráše,
čemu se muky nebáše?
Z kuřenec obět bohóm činie,
[900] protož tě již smrtí vinie[bk]vinie] winnie.
Svatost bohóm jest z oběta,
protož tobě pomsta jest ta.“
Qui maculat vitam, mundas cur recolit aras?cizojazyčný text
Quem sua facta premunt, cur aliena levat?cizojazyčný text
Jenž svój život v hřiešiech kalí,
proč se v čistú svatost valí?
[905] Ktož se svým skutkem zdavuje,
proč cizie hřiech opravuje?
O psu a o voslu. Kapitola XVIII.
Neslušie té služby žádati,
jiežto člověk nemóž do[30r]číslo strany rukopisustáti.
