tuž hnet[8]sic! v Skúpost [18r]číslo strany rukopisumlat oboři.
Ihned Péče, jeho rádce,
by hněviva jako zrádce,
na Svobodu tam se snaži,
[160] až[k]až] a z jejieho ji oděnie obnaži.
Pravda tu žalost vidúci,
silně již raněna jsúci,
přihna náhle[l]náhle] nahlie tam ke Ctnosti,
řkúci: „Králi, z tvé milosti
[165] beřme se pryč s pole toho!
Již nám zbili hrdin mnoho.“
Ctnost, nevidúc širší rady,
postúpi na tvrdé hrady,
aby byla vrahem neznáma
[170] a tam přebývala sama.
Již této řeči ukráci
a v dřevní úmysl se navráci.
Již platno nenie pravenie,
neb již tak poslušno nenie,
[175] neb ctnost velmi jest ponikla,
všickna téměř v lakomstvie vnikla.
Z téj kóže mi řemen skroji,
z niežto i v necnéj zbroji
však něco dobrého složi,
[180] založe se v milost Boží.
Na dřevní se boj napáči,
příkladci jej lépe zrači,
kdežto řka, že by vlk neb ovce
nebo kohút mluvil slovce.
[185] To jest v těchto kněhách psáno
a na příklad jest nám dáno,
abychom se střieci uměli
a tak v strastech nehlúpěli.
Již se tuto počíná prolog, a to takto:
Protož aby nám probylo
[190] a v kochání srdce bylo,
tato [18v]číslo strany rukopisuknieha nás k tomu učí:
Kdežto zpurnost se polúčí,
snáze se zasměje tehdy,
když s pílú se ozdobí veždy.
[195] Tatoť zahrádka v sobě plodí
květ s ovocem přiezen činieci.
Ono vonie, ono svietí[m]svietí] gine[9]přebíráme od J. Loriše, který opravil znění rukopisu dle latinské předlohy (Loriš 1903, s. 57),
což se tobě líbí koli,
ovoce aneb květ, to voli.
[200] Pakli obé libé tobě,
květ s ovocem, češ je sobě.
Až by mu mysl jednostajnú
nezadšila mrzkost mocí[10]J. Loriš opravil znění rukopisu na „nocy“ (Loriš 1903, s. 57) tajnú,
toto dielo jest zpáčila,
[205] aby v múdrosti byla čilá.
Mzdú, z niež by utěžala[n]utěžala] vtiezal sobě
planá rolice na tobě,
Bože, rosú svého ducha
skropiž slovce tato suchá.
[210] Sprostnost slovnie[o]slovnie] ſlawnie nese také
mravóv ctné břiemě všaké,
i škeřípka velmi tvrdá
zatopuje jaderce hrdá.
Báseň[p]Báseň] Bażeṅ škeřípků se načítá,
[215] jaderce jest múdrost v ní skrytá;
knieha zahrádkúť se nazývá,
básnice za květ vzata bývá,
múdrost ovocem se nazývá.
De gallo et iaspide.cizojazyčný text O kohútu a o jaspidu, kamenu drahém
In gallo stolidum, in iaspide dona zofie pulcre notes,cizojazyčný text
stolido nil sapit ista segescizojazyčný text.
Capitolum primum sequitur.cizojazyčný text
Prvú básnicí dává znáti,
[220] že múdrosti bláznóm neslušie [19r]číslo strany rukopisudáti,
