pro starost jej sotně vidí.
Ctný kmet tú se řečí stydí.
[3025] Právo jemu popře toho,
aby měl miesto sebe někoho,
buď přietele, neb jiného,
jenž by sedal s vrahem jeho.
Žádná milost tu nebyla,
[3030] jenž by ho sedánie zbavila.
Sedadlníka ptáti poče,
mezi přáteli se toče,
nenaleze tu jednoho,
jenž by podstúpil onoho.
Dum fortuna tonat, fugitivos terret amicos,cizojazyčný text
et quis amat, quis non, sola procellacizojazyčný text docet.cizojazyčný text
Nam refugit viso turbine falsus amor.cizojazyčný text
[3035] Lstivá milost se netrudí,
vidúci núzi, preč se pudí,
neb když příhoda postraší,
brzy velmi přiezen rozplaší.
Dá příhoda znáti tobě
[3040] přiezen i nepřiezen v smutné době.
Hledav, domóv se navráti,
stuol k večeři poče jeho zváti,
smúceného měštěnína.
A mezi tiem noc jediná
[3045] tomu sedání pracnému.
Stařec steskna srdci svému,
až i k zemi vrže sebú,
zkvieli, myslíci tu žalobu,
a řka: „Jich sem přiezni dobyl
[3050] a v radosti s nimi pobyl
zaslúžením těžkým dosti
dlúhým časem. Těch milostí
zbaví mě krátká hodina.
Která k nim jest moje vina?
[3055] Z tolik mnozství mé rodiny
neobéře se jediný,
jenž by se slitoval nade mnú,
tuto núzi přijal se mnú.
Jimž sem dával pomoc mnohú,
[3060] nepostúpie pro mě nohú.
Domnievaje se již v pokoji stoje,
starost má hledá pokoje.
Litá závist navštievivši,
mú radost jest smútivši.
[3065] Vítězstvie vše vrahu mému
slibuje pomoci jemu.
Jáť sem obtiežen starostí,
on ještě ktve svú mladostí.
Mój život již síly zbývá,
[3070] jemu vždy síly připlývá.
Mně oděnie známo nenie,
on vždy nosil oděnie.
Starostí mi pošlé oči,
ten svými jako sokol točí.
[3075] Nic mi pomoci neudá,
než milost pravého súda.
Žalujeť ze mdlého práva
onen starý, věrná hlava,
kakž koli srdce mužného,
[3080] nedostatkem těla svého
chodí, sobě neúfaje
a nade vše tu péči maje:
neb mužná mysl často shřeší,
mdlú rukú když k boji spěší.
[3085] Ač lživá sočba věrného
osočí družce kterého,
Bóh vie, jest malá čest tomu,
než haňba, hřiech muži ctnému.
Ubohý kmet poče zúfati,
[3090] strastné příhody plakati.
Rataj pána vida v hoři,
smutkem až pláče umoři,
ihned k němu vrha sebú,
