[Ezopovy bajky]

Biblioteka Narodowa (Varšava, Polsko), sign. BN 12594 II, 15v–66r. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

poprava,

zjevi se jistota pravá.

„Nechci dlíti,“ die král stoje,

„toho počatého boje.

[3175] Zjevtež bojem mezi sebú,

ten neb onen, lestnú zlobu.“

Ssedánie se opět vráti,

rytieř sedí, nechce vstáti.

Rataj vece: „Ač nevstaneš,

[3180] vzhóru mě nikakž nevzkaneš.

Ale chceš li vzhóru vstáti,

jáť se nechci zameškati.“

Král povědě ratajovi:

„Náhle beř se k rytieřovi!“

[3185] Rytieř i rataj sediechu,

připudichu vešken lid k smiechu.

„Sedáním obdržíš právo,

neb jemu postup, sprostná hlavo.“

Rataj vece: „Nechajžť vstane,

[3190] toť se jemu vždy dostane,

žeť opět zase letí.“

„Unahli se,“ tak král řeče,

„seč rytieře, pravi tobě,

sečením jej vzvábíš k sobě.

[3195] Slušie na tě neb na něho

vzieti jmě přirozeného.“

Rataj die: „V Božie naději

to jmě sobě já nevzději.

Vstanuť, vstanť, hubenče, vzhóru,

[3200] neb neskutí mé cti na vzdóru,

abych tě sekl a ty seděl.

Též by ty haňbu nehleděl,

ač by chtěl sedě umřieti,

musil by viec zlú pamět vzieti.“

[3205] Ta slova rataj mluvieše,

tiem bázlivému hrozieše.

Když se rytieř mdlobú zkosí,

snažně ratajíka zprosí,

řka: „Odpusť mi, mój ostojce,

[3210] všech mých sil i mé cti zbojce.

Již neviem, co řéci sobě,

jáť sem již poddaný tobě.“

Slyšev kmet o té novině

k onéj radostnéj hodině,

[3215] pozva jeho veselé ščestie.

Tehdy ihned na témž miestě

vze rataje miesto syna.

Kdež který plat nebo dědina,

kdež zazřev kmet vieru na něm,

[3220] připísa jej nade vším pánem.

Čtvera věc se tu vyčítá,

jenž v téj pověsti jest skryta:

Právo moci vždy ostává,

núze přietele vyznává.

[3225] Závist bývá pod milostí,

viera jest nad lstivú zlostí.

Tato knieha praví také,

ale já již řku jinake,

kterak sem prvé byl pověděl,

[3230] žeť sem lest světskú lépe zvěděl.

Moc právo již jest podbila,

závist milost již zkazila,

nevěra nad pravdú schodí,

nad dobrotú zlost vévodí.

[3235] Jižť tento svět velmi blúdí,

nečest ctnost již z světa pudí.

By lze bylo všicku múdrost mieti,

již se nelze lsti ostřieci.

Skladateli, Matko Boží,

[3240] dajž po smrti rajské zbožie.

Ať nás nežže věčný plamen,

uchovajž nás toho, Pane Kriste. Amen.

Expliciunt fabule Magistri Ezopicizojazyčný text

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).