stavi,
[620] že oslíka neunavi.
Všakž vece vepř: „Zuba svého
neoprzním masem jeho
aniž jeho léních kostí.
Jsi bezpečen svú mrzkostí.“
[625] I sprostným smiechem, pravi tobě,
múdřejšieho nebuď znobě,
aniž každý múdrý také
s bláznem nekumštuj nikake.
Non debet stolido risu prudentia ledi,cizojazyčný text
nec stolidus doctum debet odire iocis.cizojazyčný text
Non mense cultum, sed dantis respice vultum;cizojazyčný text
dat bene, dat multum, qui dat cum munere vultum.cizojazyčný text
In tenui mensa satis est sincera voluntas,cizojazyčný text
nobilitat viles frons generosa dapes.cizojazyčný text
O myši sedlské a městské. Kapitola dvanádstá
Přikloň svoji uši blíže,
[630] tato slova pilně klize,
z nichžto múdrosti dobudeš,
ač je v mysli mieti budeš.
Tato slova takto zvučie
a vší múdrosti tě učie:
[635] Lépe bez péče málo mieti
než s strachem mnoho obséci.
Bezpečenstvie ctná postaty
jestiť všie rozkoši máti.
Rozkoš čistá nenie, věz to,
[640] strach ji poskvrňuje kdyžto.
Ta krmě mi nic nesladne,
kteráž s péčí v ustech padne.
V bezpečný život se postavi,
chci li býti v čilém zdraví.
[645] Bezpečenstvie za strach voli.
Jakžto když by myška v poli,
připravivši krmí mnoho,
běže do města jednoho,
zvavši družku, pryč se pudi.
[650] Zatiem v domku stuol přiklidi,
aby uctila onu hosti
přieliš přemoženú ctností.
Městská myš po malé chvíli
v onéj domku se pochýli.
[655] Hospodyně když onu zoči,
ihned ji k stolu přitoči.
Poče násilně družku ctíti,
řkúc: „Rač jiesti nebo píti!“
Kakž na stole mnoho stálo,
[660] však hospodě zdá se málo.
Emendat conditque cibos clemencia vultus,cizojazyčný text
convivam facias plus dape frontis honor.cizojazyčný text
Takéž jest při chudém stole,
když hospodyně dobrá vóle,
sprostné krmi v každé době
ochotenstvie jest k ozdobě.
[665] Hosti vece po jedení:
„Učiň také po mém chtění.
Proši tebe, družko milá,
aby také má hosti byla.“
Hned s ní tam do města běže,
[670] pak se s ní v pivnici těže,
na ony hody pomnieci,
snažně jí bieše slúžéci.
Přišedše k štědrému dvoru,
tuž pak i jidesta k stolu,
[675] jenž se ochotně postavuje,
krmě chytrost opravuje,
neb veselá mysl hostě viece sytí
než krmě nebo pitie.
Viz, onoť klíč v zámce zkřechta,