[310] tobě,neměj ijedné lsti v sobě,
neb ktož družci osidlo pokládá,
častokrát sám v ně upadá.
Skrze žábu nám dává znáti,
když jezero z břeha chváti,
[315] na cizie pole vytěže,
všecky skúly myšie oseže.
Strastná myš smutně stojieše,
že k svým bydlóm přes vodu nemožieše.
Světomluvná žába přijide
[320] tu, kdež truchlú myš nadjide,
i promluvi řkúci takto:
„Netruchliž, myško, nikako!“
Řkúc: „Já tě přeplavím s sebú“
(majíc v srdci lestnú zlobu).
[325] Kdež slova s myslí nespatá
každú nemoc přemáháta,
když sladký jazyk osladí
trnie myslné i ohladí.
Takéž mohu řéci tuto:
[330] lest v sladkosti lécie púto.
Tuž žába niti dosěže,
myšie nohu k sobě přitěže.
„Ó, hubená žábo lstivá,
proč tvá mysl jest tak křivá?
[335] Smieš svú nohu k jejie přišíti
a smieš lstí vieru zrušiti?
Onoť po vodě ploviechu,
slyš boje podobná k smiechu.“
Žába se pohříži v zlobě,
[340] chtieci myš vlúditi k sobě,
přietele potopú lapá,
ach, již milá viera tápá!
Žába se ku potopě snaži,
myška se ven z vody vyrazi,
[345] potopě se velmi zpřieči.
Žába táhne a myš vzkřiči,
neb se to po mnoho stává,
často strach síly přidává.
Tuž se pak luňák k nie přiměři,
[350] onéj nestatečnéj zběři,
ostrým nehtem ten boj pobi,
obě hroznú smrtí zabi.
Naufragium amico faciens naufragat ipsa fides.cizojazyčný text
Naufragio vires suggerit ille timor.cizojazyčný text
Ktož koho pomocí kojí,
poněvadž jeho zahubiti strojí,
[355] takéžto v své nevěře
snažšie škoda v též rozměře
k svému strójci opět přijíti
a sám musí v strasti sníti.
Spravedlně takúž vezmeš mieru,
[360] jakúž v světě seješ vieru.
De ove, cane et lupo.cizojazyčný text O ovci, psu a vlku. Kapitola čtvrtá
Viz, kterak svět tento blúdí,
že již každý křivdu súdí.
Kde si, pravdo, se skryla?
Křivda veš svět oslepila,
[365] pro malý dar súd převrátí,
jakož se tuto dává znáti:
Kdež pes ovci k súdu pudi
a vlk sedieše za súdy,
nevinnú ovčičku vzrudi,
[370] když proti niej tu řeč vzbudi
řka: „Ty s u mne chléb zajala,
