ohra[95v]číslo strany rukopisuzený, když súžen bývá: Pán Buoh osviecenie mé a spasenie mé, koho sě báti budu? Sv. Cyprian v jedné epištole takto die: Věděti máte a zajisté věřiti a držeti,[2]že má den nátisku na hlavu nastati a světa skonánie, když sě antikristovy časy přiblížie, abychme, jsúce hotovi k boji, všickni stáli ani co jiného, jediné oslavu života věčného a korunu za vyznánie božie pamatovali. Ani mnieme, byť takéž[3]tj. antikristovy časy byly, kteréž sú pominuly, nebo těžší nynie boj a silnější nastává, k němuž vierú neporušenú a mocí silnú připraviti se mají řitieři Kristovi. Protož znamenajíce sě na každý den kalich krve píti mají, aby mohli i oni pro Krista svú krev vyliti; nebo toť jest s Kristem nalezenu býti, jakož jest Kristus učil a přikázal následovati.

Jiní přistúpají pro žádost milosti některé u prošenie, nebo nic nemóžeme obdržěti, jedno[k]jedno] gedna skrzě Pána Krista, jakož die apoštol k židóm, že on jest prostřědní mezi Bohem a mezi lidmi. Protož radí Duch svatý v žalmě řka: Přistupte k němu a osvěťte sě a tváři vašě nebudú pohaněny, točišto když budete prositi.

Jiní pro diek vzdávanie za dobroděnie [96r]číslo strany rukopisubožie, nebo nic tak hodného a milého nemóžem Bohu dáti za dobroděnie jakožto syna jeho jediného. Protož řekl jest sv. Bernhart: Poněvadž vešken mám dáti se za mě učiněného, co dám za sě opraveného? David v žaltáři: Co oplatím Pánu Bohu za všěcky věci, kteréž mi jest navrátil? Kalich Spasitele nebo spasenie přijmu a k jménu božiemu povolám.

Jiní přistúpají pro chválu a čest boží i všěch svatých, nebo nemohú lépe Pána Boha chváliti a jemu sě slíbiti. Nebo hody jsú Pánu Bohu z srdcě skrúšeného a pokorného. Jako die sv. Pavel k Korintóm v prvé epištole: Hodujme v přěsných chlebiech čistoty a pravdy.

Jiní přijímají pro lásku a slitovánie svých bližních; nebo dlužni jsme obyčeji, kterýmiž móžemy věrným spomáhati modlitbú i příkladem k jich spasení. Ale nic tak užitečného všěm k spasení nenie jakožto z slitovánie jediného Syna božieho z lásky bližních na oltáři srdcě svého obětovánie Otci nebeskému. A toho na znamenie všěcky modlitby na mši přěd přijímaním těla Kristova i po přijímaní složeny jsú nebo učiněny