[332v]číslo strany rukopisutehda archydiaconus,cizojazyčný text t. arciprist, kněžstvo a faráře v městech, kteříž by tak vyhnané kněžstvo trpěli v svém tovarystvu vědomě, chcem, aby jako za kuběnáře samy odsoudil. Ačkoli kněz pro smilný skutek neb pro jiný smrtedlný hřiech zbyl by moci kněžské jelikožto k sobě, avšak od jiných služeb božích nemá se zdalovati, leč by to prohřešenie zjevné bylo skrze ortelovánie neb vyznánie v právě neb skrze duovodnú věc, kteráž nemuož zatajena býti. Pakli kto v takovém zjevném jsa vyobcování netoliko pro samého se, ale i pro jiné, a v té chvíli slúžil by, od takového skutku nemuož býti rozhřešen, než od samého papeže.
O kšaftiech
Některá města za právo mají, aby žádný nad jistú summu kostelóm neb kněžím nesměl poručiti při své poslednie vuoli, kterážto za nestálá odsuzujem, poněvadž nepravost v sobě zavierají a svobodu kšaftování potupují. Protož těch práv ustavitelé a jich užívajícé puzeni buďte právem duchovním, a poručníci o to pečujte při kšaftovnie zprávě, a posledních vólí porúčejících i proti těm, ktož by jim překáželi všelikým obyčejem, aby oni před časem od porúčejícieho, uloženým jeho poslední vólí, naplnili. Pakli by ten porúčející času k dokonání toho kšaftu neuložil, to konánie mimo rok nikoli nebývá prodléváno. Zprávce také posledních vólí v zboží umrlého nikoli se neuvazujte, dokudž by o tom nález nestal se pod svědectvím viery hodných osob.
O stavení kostelóv
Ktožkoli kostelnie užitky držie, majíť ovšem pomáhati na opravenie střech a kostelóv.
