Raní li kto nepřietele svého učině žhářstvie
Ktožkoli by zapále nepřietele svého ranil, přemožen jsa dvěma svědky hodnýma, má sťat býti. Pakli kto koho raní, nepřitelem jeho před tiem nebyv, dvěma svědky jsa přemožen, ruka jeho buď uťata. A tato pomsta proto jest obtiežena, nebo oheň a žhářstvie na kohož přichodí, škodu uvodí, kteréžto škody ku přijietí všichni lidé, kterúž jsú nepřiezen prve jměli, těch mají přestati a s pilností sobě vespolek pomoci.
Bude li kto popálen a zhase, po provolání žháři svému tajnému dosti neučinie, opět zapálen bude
Jestliže zapálený oheň zhasí a radu vzal by od přísežných, aby po městečkách kázal provolati, byl li by komu vinen, že chce dosti učiniti, obmešká li to netbanlivě a opět zapálen byl by a oheň zrostl by tak velmi, že by každý z jeho súsed i s ním vzal škodu, od nichžto před soud jsa připraven, jeho odpověd má býti dopuštěna. A vedlé jeho odpovědi a žalob strany odporné má konečný úsudek vynesen býti, a při takové příhodě má se velmi pilně jmieno býti, nebo rada přísežných, kteréž jsú řečenému člověku podali, byla jemu potřebná, nebo skrze provolánie, k němužto přísežní jsú radili, častokrát spravedlivie a nevinnie lidé, kteříž jsú žádného nerozhněvali, od zločincóv, jenž v to doúfajíce pohruožky pálením činie a druhdy v
