[238r]číslo strany rukopisuvydrúce sobě a bojujíce sešli by se ještě, smlúvu přijmúce neb dopustiece, rychtáři se dostane pět hřiven.
Když již rána neb vražda od přísežných rozumně byla by obžalována, pobiezenie takto má býti opověděno. Řečník žalobníkuov takto rci: „Žaluji bohu a králi milosti a vám pane rychtáři a konšelóm i všem měšťanóm chudým i bohatým i všem, ktož pokoje žádají užívati, že takový a takový přišel na místo toto a toto, kdežto přietel muoj pokoj a milost měl jest jmieti, a v tom miestě přerušil jest pokoj boží, krále milosti i země, a ranil jest jej zjevně, jakož jsú to přísežní opatřili a z takového raněnie žalovali.“ Pakli by z vraždy bylo, takto má řečeno býti: „Udeřil jej velikú ranú, ač proto umřel, jakož jsú to přísežní opatřili a z takového raněnie žalovali, a sezná li se k tomu, žádáť na to soudu, pakliť pří, chceť jej k seznání připuditi životem svým proti životu jeho a svým zaň bojovníkem proti jeho se všemi příslušnostmi, kteréž z práva k pobiezení příslušejí, a chce jej připuditi k seznání tohoto dne soudného, jakž přísežní uložie aneb konšelé svolé, a žádáť od vás, pane rychtáři, spravedlivého nálezu, t. poněvadž jeho k bitvě tak pobiedil by, aby bitvu jemu byl dlužen otpierati.“
Kapitula prvnie o pohróžce z žhářstvie
Jest li kto obžalován, že by pohruožku pálení činil, a dovedl by sedmi svědky hodnými, že by tu noc, kterúžto ta znamenie pověšena