dě[225v]číslo strany rukopisudictvie, nebo ten, ktož jej v moci má, byl jest narčen. Protož buďto, že dědictvím kto vládne ode dne odevzdánie rok a den bez narčenie, aneb buďto, že v té chvíli často byl by nařiekán, když toliko do plna bylo by zpraveno, vždy když se rok a den dokonají, ode dne odevzdánie narčenie potom učiněné moci nemá, o témž čti pořád dole.
Den a rok co znamenává
Znamenáno má býti, že to slovo den přidané roku, kdež se die den a rok, ten den někteří berú za šest neděl, jenž činí neb znamená zavitý rok k soudu, v kterýžto čas kto potřetie pohnán bývá a prvé dvakrát. Jiní pak berú týž den toliko za přirozený den k soudu uložený, kterýž po plném roce vládnutie nastává neb následuje. Jiní pak berú jej za přirozený den, jenž po roce přicházé, padesáte dvě neděli za rok počítajíce, nebo takový den rok doplňuje, jakož se ukazuje v kalendáři. Řečeno však v pravdě má býti, že poněvadž rok se doplňuje tým dnem, kterýž se přidává padesáti a dvěma nedělem, ten vladařstvie, kterýž se roku přidává, jest ten den, jenž jest počátek druhého roku. Jako v příkladě: bude li dědictvie odevzdáno na den obřezovánie pána Ježíše neb na nové léto, jenž se dostalo v neděli, tehda se vládnutí dokoná druhé potomnie léto na den nového léta, jenž se dostane v pondělí. A stal li by se nárok v ten pondělí, měl by moc, pakli by přestupné léto bylo, ten den také času vládnutie má přidán býti, nebo skutek času vladařského radějí má rozšířen býti nežli súžen.
