[184v]číslo strany rukopisuaneb od placenie úroku mohl by je viniti, avšak od o desátku, k němuž jsú zavázáni právem božským neb duchovním, nemóž jich zprostiti obyčejem nižádným. A nápodobně znik li by soud mezi stranami o placení desátku, ten má duchovním právem rozsúzen býti. Ostatku o dluziech hledaj dole o věniech, o přípovědech a fentování.
O složené a k schování dané věci
Ten slove schovávač, jemužto věci k ostřiehaní porúčejí se z viery, protož takovým věcem pilnost má býti přidána, jako i svým vlastním věcem, jinak ztráta jich jeho netbanlivosti přičtena bývá. Nadto pak ktož své věci složí v truhle bezpečně a věcí k schování daných nechá zjevných, zhynú li takové věci, schovávač je zaplatí. Protož jestliže by věci jeho vcele zachovány byly by a věci složené zhynuly by, vinen buď. Ve zlém domnění bude ten, jemuž dáno schovati, neb tu pravá viera naděje se nebyti, ač kto své věci cele zachovaje, řekl by, že věci dané k schování jest ztratil. A kdež nenie naděje pravé viery, tu lest bývá súzena přítomna býti, nebo viera a lest otporné jsú.
{Schování bez nájmu se vyplatí}marginální přípisek mladší rukou Znamenáno však má býti, že při věci k schování dané příhoda nešťastná nebývá přičtena schovači, jako ani v pójčené věci, leč by slib zašel, totiž že by skladatel jmenovitú platil mzdu
