[10v]číslo strany rukopisusú řekli: „Jazyk náš zvelebíme, usta naše od nás sú. Kto pánem naším jest?“ Ps11,6 „Pro biedu nuzných a lkánie chudých nynie povstanu,“ die pán. „Položímť v spasiteli tvém[55]tvém] navíc oproti lat., s doufáním puosobiti budu skrze něho.“ Ps11,7 Řeči páně, řeči čisté, střiebro ohněm zkušené, vypálené od země[56]od země] terrae lat., a terrae var., čištěné sedmkrát. Ps11,8 Ty, hospodine, zachováš nás a ostřiehati budeš nás od pokolenie tohoto na věky. Ps11,9 Okolo nevěrní túlají se, podlé výsosti své rozmnožil si syny lidské.
Žalm dvanáctý jest o žádosti otcuov svatých, kterúž sú měli ku příští pána Krista. Prorok v osobě spravedlivého die
Ps12,1 Dokavadž[57]Dokavadž] v lat. předchází In finem. Psalmus David, hospodine, zapomínáš se nade mnú konečně, dokavad odvrátíš[58]odvrátíš] avertis lat. tvář svú ode mne? Ps12,2 Kterak dlúho skládati budu rady v [11r]číslo strany rukopisuduši mé, bolest v srdci svém každý deň[59]každý deň] per diem lat.? Ps12,3 Dokavadž výšiti se bude nepřietel muoj nad mě? Ps12,4 Vzhlédniž a uslyš mě, pane bože muoj. Osvěť oči mé, ať bych někdy neusnul v smrti, Ps12,5 aby někdy nepověděl nepřietel mój: „Svítězil sem proti němu.“ Kteříž mě rmútie, těšiti se budú, jestli budu pohnut, Ps12,6 já pak v milosrdenství tvém naději sem měl. Těšiti se bude srdce mé v spasiteli tvém, zpievati budu hospodinu, kterýž mě dobrými věcmi obdařil, a prozpievati budu jménu pána najvyššieho.
V žalmu třináctém přimlúvá Židóm prorok, kteříž Kristu pánu, jenž svět navštievil, věřiti nechtěli, řka
Ps13,1 Řekl[60]Řekl] v lat. předchází In finem. Psalmus David blázen v srdci svém: „Nenieť boha.“ Porušeni sú a ohyzdní učiněni sú v snažnostech svých, ne[11v]číslo strany rukopisunieť, kto by činil dobré, nenie až do jednoho. Ps13,2 Hospodin s nebe prohlédl na syny lidské, aby uzřel, jest li rozumný anebo hledaje boha. Ps13,3 Všickni odchýlili sú se, spolkem nepožiteční učiněni sú. Nenieť, kto by činil dobré, nenieť až do jednoho. Hrob otevřený jest hrdlo jich, jazyky svými lstivě puosobili. Jed lítých haduov[61]lítých haduov] aspidum lat. pod rty jich, jichžto usta poklínanie a horkosti plná sú, rychlé nohy jich ku prolévaní krve. Setřenie i neštěstie po cestách jich a cesty pokoje nepoznali sú, nenieť bázně božie před očima jich. Ps13,4 Všakť poznají všickni, kteříž páší nepravost, jenž zžierají lid muoj jakožto pokrm chleba. Ps13,5 Hospodina nevzývali sú, tuť sú se třásli strachem, kdežto nebylo strachu. Ps13,6 Neb pán v národu spravedlivém jest, radu chudého poha[12r]číslo strany rukopisuněli