[12r]číslo strany rukopisuv tom sklepu, a ona uslyševši, že o meči mluví, vstavši velmi ráno a zamkne sklep na devět zámkóv i lehne podlé něho i vece: „Divná to opět věc, kterak si ten meč viděl, ano několiko set let žádná mužská hlava toho meče neviděla. Aby ty věděl, co ten meč moci má, tomu by se podivil.“ Bruncvík vece: „Panno milá, móžeš mi dobře pověděti, však jej máš v své moci.“ Afrika vece: „Když to chceš zvěděti, ten meč má ty moci, když by jeho z nožnic potrhl a řekl: ‚Hlava jedna, deset, dvadceti, třidceti, tisíc hlav dolóv skákajte!‘, hned by [v]text doplněný editorem okamžení všecky hlavy dolóv skákaly.“ Bruncvík poče se tomu smieti, avšak sobě to na mysl vezme. A když jednú ty potvory morské přijdú do komňaty, Bruncvík, dosáh meče, chtě pravdu zvěděti, jako by meč ohledoval. I vece, potrhna jeho z nožnic: „Nuž, tiemto mečem prvním potvorám hlavy dolóv,“ a ihned [v]text doplněný editorem okamžení všem hlavy skákají, což jich tu bieše. A on v rychlosti do moře je umetal, i bude tepruv pravdu věděti. A po několiko dnech, kdy král [12v]číslo strany rukopisuOlibrius za stolem se všemi sedieše, přistúpil Bruncvík, vytrhna meč, i vece: „Nuž, milý meči, těmto potvorám i králi se pány hlavy dolóv skákajte!“ A ihned [v]text doplněný editorem okamžení všecky hlavy jim skákáchu. Tu Bruncvík, nabera tlumokóv několiko střiebra, zlata, drahého kamenie za několikonádste tisícóv, odemkna železná vrata, seda se lvem a sbožím na koráb i pojede.

A když opět po moři daleko jezdieše, uda se jemu mimo jeden ostrov jeti. A ten ostrov slul Tripartita. Uslyše trúbenie, bubnovánie a rozličné zpievanie, a chtě to zvěděti, co by to bylo, jide na ten ostrov. A když tam přijide, tu uzřel mnoho zástupóv na koniech, ano jedni kolé, druzí tancují a veliké veselé mají mezi sebú. Bruncvík stoje, poče se tomu dívati. Přijide jeden z nich i vece: „Ó, Bruncvíče, kterak si sem přišel mezi nás? A jakž si pak kolivěk přišel, toběť jest s námi tancovati a věčně s námi zde přebývati.“ I poda Bruncvíkovi ruky i spáli jej velice. A vida již opět, že dobře nenie, i potrhna meče, i die: „Nuž, tomuto prvniemu hlava dolóv jemu skočí!“ A ihned se tak stalo. Vidú[13r]číslo strany rukopisuce