pokoje, ale jedno příměřie za chvíli, to jest, doniž by moci neměl uškoditi.

Máš li ženu v zlém domnění, co učiníš? Hleď raději nevěděti než věděti zlosti jejie. Neb když jistě zvieš nešlechetnost zlé ženy, který lékař muož tě uzdraviti od tesknosti? Bolest zlé ženy tehdy ukrotíš, když o cizie ženě túž neb horší nešlechetnost uslyšíš. Srdce urozené a veliké neptá se na skutky ženský. Zlú ženu dobrú a pěknú řečí a smiechem radějí treskci než bičem. Žena stará a nešlechetná všecknoť zbožie zmaří, neb připláceti muší. Žena stará a nešlechetná hodna jest zahrabánie.

Slyš o rúchu. Rúcho velmi nákladné – znamenie jest malého rozumu, nebo rúcho přieliš okrášlené súseduom nenávist činí. Uč se radějí dobrotú svú lidem hoditi než sukní. Žena majíc rúcho a oděv, a žádá li vždy nového, nenie úmyslu upřiemého a pevného.

Bez pochybenie drž o přieteli, […]text doplněný editorem[14]NK XVII E 14 226r „že větší jest přietel ten“ ješto své věci tobě dává aneb puojčuje, nežli ten, ktož se sám tobě zakazuje. Ó, co veliká věc jest přátel řečí. Nenazývaj sobě přietelem toho, ješto tě chválí v uoči. A radíš li přieteli, hleď pravdě a rozumu líbiti se, a ne jemu. A když radíš přieteli, rci: „Tak mi se za podobné zdá,“ a neřiekaj: „To máš učiniti.“ Proč? Neb ze zlého konce rady viní tě. Mnoho spieš přijde pohaněnie, než když dobrý konec tvé rady vyjde, přijde chvála a dieka tobě.

Slyším, že u tebe bývají herci. Znamenaj, co z toho bude. Člověk, kterýž ty herce a žertéře k sobě vine a snábdí jich, bude brzo ženu mieti, jiež jméno jest chudoba. A kto bude syn? Zajisté posměch. Líbie liť se tobě žerty a řeči těch hercuov, čiň se jich neslyše a netbaje, a jako by jiné myslil. Nebo raduješ li se a směješ jeho řeči a žertóm, již s’ mu základ a posilu dal. A který ten herec a žertéř mluví šeredně a nepoctivé věci a řeči, hoden jest šibenice. Co jest tože žertéř anebo herec? Herci jsú, ješto nepoctivé a oplzlé řeči mluvie a duši vražedlnici s sebú nosie. A skutkové jich bohu se nelíbie.

Slyš o sluhách. Sluhy […]text doplněný editorem[17]NK XVII E 14 226r „srdce“ vysokého a hrdého varuj se jako nepřietele budúcieho. Sluhu, jenž tvým obyčejóm nepravým pochlebuje a povoluje, zažeň a nemievaj ho. Sluze a súsedu, jenž tě chválé, protiv se, neb jinak oklamán budeš. A řci: „Zdali mě