Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. IV E 6, 2. polovina 15. století
oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2018–2023
Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.
Obecné ediční zásady
Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.
Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.
Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.
Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).
V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.
Komentář editora k textu
Ediční poznámka
Edice je pořízena na základě rkp. Praha KNM IV E 6, f. 164v–169r, v tzv. sborníku Karáskově (starší sign. 5 G 37); kodikologický popis uvádí Bartoš (1926, č. 1081, s. 209) a jeho popis je též dostupný v digitální knihovně Manuscriptoria < http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=RTRBAR-NMP___IV_E_6______24JPYY0-xx>, rukopis také eviduje Jungmann (1849, odd. III., č. 252, s. 77). Rukopis je zapsán na závěr zábavně-naučného kodexu, který obsahuje památky Beliál čili Hřiešných Utěšenie Jakuba z Terama a Solfernus čili Život Adamóv, písař se odlišuje od písaře památek, které v kodexu předcházejí. Na základě jazykového a grafického rozboru zařazuji zápis do 2. poloviny 15. století. Poslední folio rukopisu má rozpitý text, na nejistá čtení poškozeného textu se upozorňuje v poznámkách. Tato staročeská památka dosud nebyla editována.
Památka s uzuálním názvem List o řádné správě hospodářství je překladem hojně rozšířené latinské památky Epistola de cura rei familiaris (jinak také zvané Epistola de gubernatione rei familiaris, Epistola de regimine domus) Pseudo-Bernarda z Clairvaux. Překlad do staročeštiny byl proveden podle smyslu; rukopis je opisem tohoto překladu. V rkp. Praha, NK ČR sign. XVII E 14, f. 224v–227v se dochoval další staročeský opis. Latinské znění vydala PL (svazek 182, 0647A–0651A), která jako předmluvu k edici otiskla list staršího editora Giovanniho Cristofana Amaduzziho (svazek 182, 0645–0647), zabývající se také otázkou autorství Listu o řádné správě hospodářství.
Tato edice zachovává pro snadnější orientaci v textu odstavcové členění podle rukopisu NK XVII E 14, protože členění obsažené v rkp. KNM IV E 6, naznačené vynecháním místa na řádku a dvojitými či jednoduchými čárkami, není zcela důsledné. Rkp. je psán spřežkovým a jednoduchým pravopisem, např. foném c je zapsán spřežkou cz, na f. 167v diedicztwie, a jindy grafémem c, na f. 165r vtracie. Zřídka je značena reduplikací délka samohlásek, např. na f. 166v zlee, 169r ſtiezkoſtij. Písař poměrně často užívá běžné zkratky, např. na f. 165v člověk, na f. 165v lakomstvie. Edice reflektuje znění textu po písařových opravách, tzn. na písařovy opravy řešené škrtem textu, např. na f. 166r, kdy se přehlédl o řádek a zapsal omylem nepatřičný text na cesty nepřietele tvého, edice neupozorňuje. Písařské chyby edice popisuje v ediční poznámce, např. f. 166v, kdy písař napsal spojení Hleď raději dvakrát.
Literatura
BARTOŠ, František Michálek. Soupis rukopisů Národního musea v Praze. Praha: Melantrich, 1926–1927. 2 sv.
JUNGMANN, Josef. Historie literatury české, Praha: Nákladem Českého museum, 1849.
PL. Patrologia Latina Database on CD-ROM, disc 5. Chadwyck-Healey. digital version 1993–1996, version 5.0b. dostupné on-line <http://classics.phil.muni.cz/knihovny-a-databaze-uks/litterae-ante-portas>.