nemá žádný proti tomu mluviti, jakož jeho heroltové, kněží, praví a jeho práv učedlníci.“

Tu jest brzká odpověd k tomu, kdož die: „Papež po smrti biskupa muož držeti, dokud chce, biskupství a chovati požitky.“ Tu diem, že papež hodně vedlé zákona božího nemuož toho učiniti, aniž má jemu cierkev svatá křesťanská toho trpěti. Neb mohl by tak býti lakomý papež, že což by mřelo biskupuov a jiných kněží, on by zachoval všecky užitky sobě a nechal by lidu bez pastýřóv. A tak sám by nepracoval a jiných by nevydal. Jedné ač by vydal ty, jenž by v své pytle ziskuov hledali, ale ne spasení duší a chvály spasitele Jezukrista. Z toho jest odpověd k prvnímu dóvodu, jenž die: „Papež jest v světě najvyšším pánem, že jako prvé jest řečeno, že jestli spravedlivý, svatý a následovník Kristóv, tehda má hodnost vedlé čtení Kristova. A jsa sluhú věrným všeho křesťanstva, byl pánem světa, tak jako apoštolové světí jsú byli. Ale ne aby hmatal zboží tělesného, jehož jest Kristus nehmatal a od něho učedlníkóv povolal. Protož ač svatý Pavel ukazuje Korintským a tak i jiným dobrým křesťanóm, že vešken svět jich jest, však ne proto, jsa dóstojnější nad nimi, velebil se, by chtěl jich sbožím vlásti, nébrž nechtěl jich sboží bráti. A káže jim, ale dělal rukama, aby nedal nad sebú kázaní svému pohoršení, jakož sám die. A že praví, že vešken svět jich jest, slyš, že takto die: „Nižádný nechlub se lidmi, neb všecky věci váše jsú, buďto Pavel, buďto Apollo, buďto Petr, i svět, i život i smrt, i nynější věci i budúcí, jistě všechny věci váše jsú a vy Kristovi a Kristus boží.“ Aj, teď máš, že spravedlivého člověka jest vešken svět, a tak i papežóv, ač jest kdy spravedlivý. Avšak ne proto má se nazývati pánem najvyšším všeho světa, ale učině všecko, což mu Buoh přikázal, má řéci, že jest nestatečný sluha, jakož jest Kristus přikázal učedlníkóm, řka: