„Když všecky věci učiníte, které jsú vám přikázány, řcete, že sme nestatečné sluhy.“ A má jím hnúti příklad Kristóv, jenž jest tresktal učedlníky své proto, že sú se vadili, kto by byl větší mezi nimi. Povolav jich k sobě, řekl jim: „Víte li, že kniežata pohanská panují jedna nad druhými, a kteráž větší jsú, moc činí nad jinými? Ne tak bude mezi vámi. Ale kterýž kolivěk bude chtíti mezi vámi větčí býti, buď váš sluha. A kterýž kolivěk mezi vámi bude chtíti první býti, buď váš sluha. Jakož syn člověka nepřišel jest, aby mu slúžili, ale aby slúžil a dal duši svú na vykúpení za mnohé.“

Ó, milý sluho, drahý pane všeho světa! Jižť sme odpadli my kněží od tvého následování. Služby tvé netbáme, panství se přílišně více než pohanstvo chápáme, všechna tvá přikázaní přestúpíce, ještě se chlubíme, že sme páni světa, že sme najdóstojnější v cierkvi svaté. Ne tak apoštolé ani sv. Řehoř papež, jenž, jsa svatě živ, vždy se nazýval nestatečným. A on najprvé nalezl i psal se sluha všech sluh božích, ale položil, aby se nižádný tak nepsal, jedné ač by skutkem ukázal službu boží. Protož nevím, v pravdě li píše papež každý, že jest sluha slúh božích. Následuje li Krista v ctnostech, tehda právě píše. Pakli protivně živ jest Kristovi, tehda lživě píše.

Dále že řečeno jest, že papež dává obroky neb dóstojenství jedné hodným a bez úmluvy. Té řeči muož zjevný dóvod odpověděti, jímž znají i hlúpí, že nedóstojní bývají i biskupi, jenž nejsú sviní hodni pásti. A bez úmluvy komu které biskupství dá, jedné ač plášť vykúpí. Za Puchníka k pražskému arcibiskupství stáli sú rukojmě ještě po jeho smrti Kbel a Malešic a jiní a musili sú platiti, an nepoživ nic biskupství, aniž v ně vstúpil, umřel jest. A buďto že papež napřed netrží ani sám, ani skrze Gezi, ale již jest prvé ustanoveno od papeže