náměstkové Petrovi, alebrž kto více peněz poskytne, ten moc spíše k biskupství neb k jinému duchovnímu úřadu vezme. Ne tak sv. Lev papež, jenž die, že svatokupci jedné ducha lživého dávají a berú. A sv. Řehoř, jenž die, že svatokupci kacieři jsú, v nichž kněžství nestojí. A sv. Ambrož, jenž die, že prokleti jsú a od účastnosti těla božieho odlúčeni jsú. A Pascalis papež, jenž die, že svatokupci najvětší kacieři jsú. A Gelasius papež, jenž die, že v Šimonovo zatracenie uvaleni jsú. A Řehoř Nazanzenský die, že v kněžství ostati nemohú. A od Elizea proroka malomocenstvím obliti jsú, od Petra v zatracení položeni jsú. A od Krista z chrámu vyvrženi jsú. Tak položeno jest v knihách práv ustavených. Ale po hřiechu již toho nic neváží, avšak přijde čas jiný, v němž budú vážiti, až své zatracení poznají. A že velmi se to kacieřství rozmnožilo, protož dobře jest oči protříti sprostným, aby poznali svatokupce a jich se varovali. I sluší počieti od hlavy a ohledati ji, jestli tím malomocenstvím zprzněna, a potom k jiným úduom přizříti. A snad se shledá, že od hlavy až do pát po těle malomocenství jest rozlito.

[Kapitola]text doplněný editorem IIII

Ohledajme, muož li papež býti svatokupcem? A zdá se, že nemuož. Protože on jest pán všeho světa, jemuž sluší bráti, jakž chce, a činiti, jakž chce. A také že jest otec najsvětější, jehož se hřích nemóž chopiti. Tu věz, že mnozí papežové byli sú kacieři a jinak zlí a jsú s papežství ssazeni. A ty bylo by dlúho psáti. Protož neměj v tom pochybení, byť papež nemohl svatokupcem býti. A ktož by to držel, řka, že papež nemóž svatokupčiti neb jinak smrtedlně hřešiti, ten by ho mínil nad Petra i nad jiné apoštoly vznésti. A k duovodu, jenž die, že on jest pán všeho světa, jemuž sluší bráti, jakž chce, a činiti, jakž chce. Odpověd jest, že jediný jest pán všeho světa, jenž nemuož hřešiti a jemuž sluší po světě