po zpovědi, po křtu, po svatém oleji, po mše slúžení, po pohřebu, posvěcení kostela, oltáře, kalicha, ornáta, po stvrzení k obroku, po kázaní, všickni takoví jsú v hřiechu podobném Gezi. Ó, nastojte, co jich má papež, biskupové, faráři, jenž ne jako Elizeus potreskcí z hřiechu sluhy, alebrž s nimi se dělé i o tělesné užitky i o hřiechy. Pakli kdy který nevezme jako Elizeus bóhdaj nikdy, ale Gezi selže, vyběhna a die: „Že pán jeho chce míti“. A toliko jest těch Gezit, že u papeže ono kardinál jest, ono písař, ono kancléř, ono vrátný, ono bulař, to jest pečetník, ono přímluvce. A kto by je zčetl i u biskupuov i jinde. Pak od Jeroboama Jeroboamité. O králi Jeroboamovi jest psáno, že ktož kolivěk chtěl jest naplniti ruku Jeroboamovu, ten jest byl knězem nad modlami. A po tom die Písmo, že proto duom, to jest království, vyvráceno jest a shlazeno z země. Ktož tak berú peníze a dělají biskupy a kněží aneb jiné dávají obroky, jsú následovníci Jeroboama. A daj Buoh, aby nebyli jako on tak zkaženi.

Pak Judášovi dědicové jsú, kteříž dar boží duchovní prodávají, řkúc řečí neb znamením někakým: „Co chcete mi dáti, a jáť vám kostel posvětím, mši odslúžím, rozhřeším, okřtím, biřmuji, tělo boží dám, k faře i k biskupství stvrdím.“ A o těch psáno jest: „Prodavači jako sluhu Ducha svatého prodávají a ovšem Judášovi zrádci, jenž jest Krista prodal, připodobněni jsú.“ Ó, co jest toho plemene. Onen se prodává na penězích mši zpievati, onen kázati, onen, jakož řečeno, jiných posvátných věcí dávati. A tací jsú horší v některých kusích než Judáš zrádce. Jakož Parisiensis die, že Jidáš zrádce tajemně prodal jest pravdu a velikým lidem a v těle smrtedlném. Ale svatokupci činí zpět, neb zjevně a leckakýms lidem nesmrtedlného již Krista prodávají.

Simoniaci neb Šimonovi dědicové zvláště slovú ti, kteříž za moc duchovní neb za dar Ducha svatého peněz neb daróv jiných neb služby nezřiezené podávají, někdy