[88r]číslo strany rukopisutaké klášter arusenský Albrecht druhý markrabie brambuřský stvrdil jest.
Léto Božie tisíc dvě stě a osm toho měsiece, jakž kroniky brambuřské líčie, ten hrad Osternburk jest zkažen. Nato tento Albrecht ciesaře Otu proti majburskému arcibiskupu vedl k tomu miestu řečenému Boteh i oblehl je velmi mocně.
Léto Božie tisíc dvě stě a deset Filip římský král a Přemysl král český opět u přiezeň jsta vstúpila, aby ta přiezeň bez pohnutie mezi nima ostala. Král Přemysl Otu římského krále protivníka Filipova ovšem zkazil jest, jeho zemi zhubiv a popleniv, od něho odstúpiv Filipa a přátel jeho nadržal sě. Proněžto věčší ještě přítelstvie s ním chtě mieti Filip dceru svú Kunhnutu dal za Václava jeho syna. Ale že ten jistý Filip Otovi[dr]Otovi] Octowy hercukovi z Rýna slíbil jest bieše dáti, toho měsiece června v noci lestně u Pamberce zabil jest jeho ten jistý Ota. Proněžto Jindřich maršálek krále[45]Dále následuje přeškrtnuté slovo: Gindrzychow Filipóv pána svého a krve chtě mstíti, tohoto jistého hercuka, an s beranem hraje v jednom ostrově na Dunaji, ukrutně jest zabil i všecky také jeho panoši s ním jest zbil. Potom pak Ota z Sas korunu ciesařskú přijal, ale proto, že ten jistý Ota kostelní bieše protivník, klniechu jeho od Inocencie papeže. Proněžto Přěmysl k Fridrikovi druhému synu Jindřichovu ciesařovu, jenž od německých kniežat volen byl a papežem Inocenciem posvěcen, přistúpil jest a jeho sě potom nadržal, kterýžto Fridrik potom v Bazilí slavný ciesařský dvór maje krále a královstvie české svobodno učinil a tyto jemu milosti dal, jakž tyto dále svědčí hantfesty.
Léto Božie tisíc dvě stě a devět králová Konstancia žena Přěmyslova urodila Otakara,
