[112r]číslo strany rukopisuLoktek s pány a měšťany svými uradiv sě královské a zandomřské země lstivě od krále českého dobyl.
{O smrti krále Václava v Moravě}textový orientátor
Proněžto jeho smělost král chtě skrotiti, shromáždiv vojsko zdvihl sě k Královu. A když na té cestě přijel do Olomúcě, v děkanovu domu sě rozhostil. A když tak letnieho času v jediném čechlu a v plášti po sieni chodieše, jeden nešlechetný a nevěrný syn přistúpiv ku královi, an sě nic na něho nedomní, uhledav ten čas, s ním nižádný nebyl, tři rány královi nožem smrtedlné učinil a s tiem inhned utekl. A kakžkoli toho času nejest viděn, kto by ten skutek spáchal, však té chvíle inhned skoro jeden rytieř jménem Kunrád z Potštejna urozením Durynk vysunul z sieni krvavý nóž v ruce nesa, když běžieše. Ti, ješto přěd sieni biechu, jeli jeho a ihned zabili. Tento jistý král toho měsíce srpna osmnáct let vstáři jsa nižádného dědice neostaviv po sobě zabit jest a v Olomúci pochován a potom do Zbraslavě přinesen. Po jeho smrti jako najbliší Loktek dědic krále polského Přemysla Polsko obdržal. A Ota vévoda bavořský uherským králem byl volen, s nímžto Karel onen syn sicilského krále válku podjal. A takž pak po mnohé válení Karel vždy obdržal královstvie.
Téhož léta k ochtábu světěj Mařie všickni páni i měštěné k volení nového krále obecně jsú svoláni. Tu na tom roce mezi volením byla róznice. Jedni Rudolfa vévodu rakúského syna krále říského Albrechtova volili a druzí Jindřicha vévodu korutanského, jenž tu také bieše. Ano však[49]Dále následuje přeškrtnuté slovo: korutanſky věčší strana, kakžkoli ne pevnější, rakúského volila bieše, ano však korutanský dceru krále Václava Annu jmějieše za sobú. Sestřě těto dvě Elžka a Markléta přede všemi pány prosili jsú, aby svého dědictvie, královstvie točíš českého, zbaveny nebyly, tak aby Rudolf nebyl volen, ale Jindřich králem byl korutanský, a tak s tú řečí ustavenie ciesařská na svú stranu přivozováchu. Ale nic to platno nebylo, obec vždy voláše a prosieše, aby Rudolf králem byl. Uslyšav zatiem král říský
