krále českého moravského Svatoplukových k moravskému příslušiechu království, českému potom po navrácení a přenesení toho králevstvie. Potom tu, kdež sě čte o Vratislavovi prvém králi českém, plnějie bude pověděno.
O přieběziech vévody Bořivoje prvého křesťana
Vévoda Bořivoj věrně a snažně svatú Ludmilú s ženú svú, jenž jest byla dcera Slavybora kniežete ze Břena, jemuž nynie Mělník řiekají, jakž najdále mohl v svém kniežetství vieru křesťanskú jest plodil, rozšířil a zčastně v svých časiech jest zemi zpravoval. Po přijetí křtu svatého jměl jest také tento Bořivoj s ženy své svaté Lidmily syny dva: jednomu jsú řiekali Spytihněv a druhému Vratislav bratr jeho, kniežectvie české jest zpravoval. Ten jistý Vratislav založil jest kostel ve jmě svatého Jiřie na hradě na prážském, tu kdež jest po své smrti položiti sě kázal. Tento Vratislav pojal jest sobě ženu, jiežto řiekají Drahomíra, z těch ukrutných lidí lučanských, jenžto tvršie nežli křěmenice k věření viery svaté byli jsú. A to z té vlasti, ješto řiekali Stodor. Ta jistá Drahomíra urodila jest dva syny: jednoho svatého Václava Bohu i lidem pro jeho ctnost a svatost velmi líbezného, druhého pak Boleslava, pro jeho zlobu a pro vraždu bratra svého všemu světu mrzkého i ohyzdného.
O umučenie svaté Lidmily české dědičky
Když pak viera křesťanská v české zemi sě rozmáháše, a tak Vratislav po smrti Spytihněvově bratra svého bieše, přijal bieše v vévodstvie české země. A z své ženy Drahomíry dva syny urodil: svatého Václava jednoho a druhého Boleslava. Ta jistá Drahomíra všemi činy obyčejóv
