[2v]číslo strany rukopisuutrhačuov, jenž se lidským skutkuom vždy protiví a každý rozum jináč a jináč obracují v neupřímnosti, podlé zlosti klevety své ostře brúsí, chci počíti skládání toto. Však věda, že od stavu rytířského od některého posluchače utrhán budu, též i od robotného úkoru přijmu a najvíce od stavu kněžského a žákovského, kterýžto stav jest jako ještěr netrpělivý, dotknut sa hned od sebe jed pustí a padáním padá se nedada sebe dotýkati proti své vuoli, ale chtě vždy hlazen býti. I dobře dí o nich prorok, že všichni neužiteční učiněni jsou a není, kdo by dobré z nich učinil až do jednoho.[13]Žalmy 14,3 A dí prorok: „Zpráchnivěla sou těla jich.“ A v knihách Danielových dí, že vyšla jest nepravost od starších Izrahelských.[14]Daniel 9,11 A Pán Ježíš Kristus ve Čtení svatého Matouše o těch dí: „Běda vám, mistři a zákoníci, jenž přezdíváte zlému dobré a dobrému zlé.“[15]Izajáš 5,20 A poněvadž Pán Kristus, že od nich pomlúván býti musil, nebo on jest najvěčí dobrota byl, mimo něhož lepšího se nalézti muože nic, a jest pomlúván, i podnes jeho svatú řeč svými zvrtlavejmi hlavami glozují, lži jemu dávajíce a jeho slova v jiném rozumu předkládajíce k své vuoli, aby jich pýše naduté a lakomství neuhasitedlnému k důvodu bylo, jakož se to šíře nalézá v jich řečech, obyčejích i skutcích, ozdobujíce se rúchem skvostným, stojíc o zboží, o úroky peněžité, chtíc první místa v soudech, při králích, knížatech a páních držeti, první pozdravení míti. A tak vše sou zpět obrátili, všech sedm smrtedlných hříchuov, přezděvše pýše poctivost, hněvu napomínání, závisti žádost potřebná, nenávisti upřímnost, lakomství tělesná potřeba, smilstvu přirození, lenosti odpočinutí. A tak zkořenila se jest zlost v nich, jakož o nich dí a svatý Jan v svém Zjevení dovodí, že za šelmú sou se odchýlili, všickni pijíc z kalicha jejího, a smilnili s ní.[16]Zjevení Janovo 17,2 A poněvadž na zeleném dřevě počátek sou učinili, co pak na mně, vývratku suchém, se stane, míle od nich v pokoře trpěti chci, jestliže co právě súditi budú, potvrď jich, Pane Bože, v tom a mně daj poznání lepší. Pakli křivě, ale polož to, Pane Bože, za hřích muoj, a jim daj pravé poznání. Tak aby poznajíc tu cestu, jakož se jí sám Pán Kristus jmenuje, řka: „Já jsem cesta pravá a dvéře ovčince, a kdož jinudy vchodí, jest zloděj a lotr.“[17]Jan 10,1 Napravili se na tu cestu a do dveří pravých uhodili a hříchuov zůstali a jich s pokáním želeli, v zkrušení pravém zemřeli, a potom se v soud pravice dostali bez žalosti věčné. Amen.
Tuto třetí předmluva, kterak jest hlas s nebe slyšán, že jed vlit jest v církev svatou, když Konstantin nadal jest zboží Silvestrovi, a kterak jsou vzácní dobří kněží a nevzácní dobří úřadové.
Jakož Pán Ježíš Kristus dí: „Buď řeč vaše, jestli jest, není li, není.“[18]Matouš 5,37; List Jakubův 5,12 Též i navrátím se k tomu zase, jakož napřed dotčeno jest o stavu kněžském a žákovském, něco zdajíce se čitetaluom, s pohaněním chci málo pověděti, že ne k hanění a k hanbě tomu úřadu žákovskému to se děje, ale k zpravidlu jejich tak, aby dobří, poznajíc zlé, varovati se zlého mohli. Nebo rozuměj, že to znám, že jakožto slunce nad měsíc světlejší jest a jakožto zlato nad stříbro dražší, tak stav kněžský a žákovský dobrých kněží před Pánem Bohem vzácen jest. Nebo toho důvod máme plný Kníhy i Proroky, jakožto v knihách Mojžíšových Pán Buoh vyvýšil jest Árona v úřadě kněžském, též i Samuele, jakož se píše v knihách Královských. A v naplnění Zákona Pán náš, Ježíš Kristus, svatému Petru úřad kněžský poručil jest a jemu moc dal svázati i rozvázati na nebi i na zemi
