„Synu muoj, bude liť zboží přibývati, nechtěj srdce k němu přikládati.“ I poněvadž ta všecka písma jsú o lakomství i příhody škodné proti Boží vuoli i proti duši, kteráž jest zlost jako mátě jiných zlostí, od níž se jiné posilňují.
{Z lakomství přijde pýcha}textový orientátor Neb kdež se rozmuož lakomství, hned jest tu pýcha, mysli povýšené. A v nižádné poslušenství nemuož vedeno býti, nebo duovod jest, jakž z lakomého skutku Luciper žádostí požádal, vida se v kráse a v bohatosti, obdařeného světlem nad jiné anděly i archanděly. S žádostí lakomé mněje to neminuté bytí, upadl v pýchu, Boha a Stvořitele svého za nic položil, pravě že chce stolici svú postaviti na puolnoci a rovný býti najvyžšímu.
{Z pýchy závist}textový orientátor Když se pak přivrže ta hlíza pýcha, co z ní přichází nic jiného než závist, jakož jest toho duovod na Saulovi, kterýž jest záviděl Davidovi pro svú pýchu duostojenství královského, jakž Davidovi zpíváno jest po zabití Goliáše, že Saul zabil tisíc a David deset tisícuov. Hned pro ta slova pýcha ta v Saulovi s závistí se stovaryšila a závist mnoho zlého izrahelskému lidu jest v Saulovi činila.
{Z závisti nenávist}textový orientátor Když se pak to rozmuož, závist hned se k ní přivrže, pryskýř, nenávist, neb musí nenáviděti toho každého, kdož překáží lakomství, pýše, nenávisti. Jakož jest onen Žid v Egyptě učinil, že trestán byl od Mojžíše, aby spolu bratru svému křivdy nečinil, nemoha pro nenávist Mojžíše trpěti, ihned odpověděl jemu, řka: Co mne chce zabiti, jako jsi včera egypského zabil. Co pak víc se nenávistí dálo Jeremiášovi pro proroctví jeho od krále Sedechiáše, jakož o tom písma množství a duovoduov mohlo ukázáno býti.
{Z nenávisti lakota}textový orientátor A jakž nenávist se rozmuož, hned z ní ta modrá neštovice se vyvrže, lakota neskrovná, aby své tělo sytila a krmila žádostivými pokrmy i proti přirození, chtěc život obdržeti lékařstvím rozličným. Jakož pak pro lakotu Adamovo a Evino srdce jest svedeno, že nadějíc se, že se jim slova lživá v pravdu obrátí, že budou jako bohové, vědúc zlé i dobré a nikdy neumírajíce, než smrt jiných vědúce, čehož jsú žádali ujíti, to našli a svú lakotu snědli a čeho jsú neměli a umříti nemohli, to jsú ztratili, ne sami sobě, ale všemu lidskému pokolení na svět přicházejícího.
{Z lakoty smilství}textový orientátor I nemuož z lakoty nic dobrého býti, neb jakž se rozmuož lakota a zmocní se, tak z ní hned se vyvrže ten vřed bolavý, smilství. A jakož psáno jest, že z vína a z hojnosti krmí smilnil jest lid sodomský a proti přirození smilnili jsú. Též David pro Bersabé vraždu, též Šalomún pro smilství Sáby, kteruož vzal muži jejímu a s ní smilnil, pro kteruožto množství tisíc zbito jest.
{Z smilství lenost}textový orientátor I skutek ten, jakž se rozmuož, to jest smilstvo, hned najhorší přímět vyvede z sebe tu zlú lenost, aby se oblenil člověk, jakož psáno jest, že oblenil se jest lid v službě Páně.
{Z lenosti zlé skutky}textový orientátor A jakž se oblení a zmocní ta lenost, tak se vezme příčina, aby sobě hověl a živnosti úduom svým odpočíval, na modlitbu Bohu svému nevstával, zda by tou leností prodlil života svého, aby činil skutky lakomé, pyšné, závistivé, nenávistné, lakotné, smilné, lenivý Bohu nevzácné a nelibé, uložuje časy, kdy a dokad jeho Buoh měl by s jeho modlitbú čekati, v který čas ji poslúchati, kdy k ní nakloněn býti, nehledě v tom vuole Boha svého, ale své, nepomněje na Písma, kdež se dí: „Hledajte Pána, když muož nalezen býti.“ Nedí s prorokem, nedám snu očima mýma, ani odpočinutí židovinám mým, až naleznu místo Chrámu Pána Boha mého. Nedí: Sedmkrát jsem za den vzdával chválu Pánu Bohu svému, aniž bude v pravdě moci řéci. „Smočím slzami svými postel mú.“ Ale sotva pro lenost bude moci vstáti, sotva mluviti, sotva dýchati a bez zlého myšlení jeden páteř řéci, neb spíti bude moci v dokonání.
Netoliko každú hodinu, v níž dlužen jest člověk Boha svého vždy v paměti míti, ale v celém roce toho na sobě za puol času nenajde, co pak z toho svého oblenění zlého příkladu učiní a jiným dá, i téhož povolí i jiným dopustí činiti.
