I vece Chytrost: Pane kancléři, znáš, že posel tím nezhřeší, táže se, čemu by nerozuměl a nad to povinen jest, od kohož poslán jest, aby jemu dobře zjednal a co by najlépe zjednati mohl, by pak i nelibost měl vzíti, abych já od Jeho svatosvaté Svatosti, kde poslána byla a k čemu požádána, též bych učinila, odvážíc se každého. Ale poněvadž tak pravíte, již já nyní řeči přestanu, neb vidím, že bych nic nevyhrála, jsúc sama zde a vás mnoho. By pak i na vlasy přišlo, ostala bych s hlavou holou jako koleno, mně neměj za zlé, jsi člověk mladý a nedávnos v úřad a v radu všel, snad neumíš potřeb lidských znáti, ani vážiti, k čemu se kto hodí. Však i z vašeho Pána a Boha mnozí služebníci ne vždy samé múdrosti, ale též i druhdy mne potřebovali jsú. Než jáť Bohu děkuji, že toho na mne Pán Buoh nikdy dopustiti neráčil, bych od Pánuov svých a služebníkův jeho nahá s zahrady ani s hradu utíkala, pros Boha za též. To pověděvši, pokloní se, jde pryč.
Tuto Chytrost všedši do hospody, připraví se na spěch a hněvivě jede pryč cestou k sestrám svým.
Kapitola 80
Přišed Chytrost do hospody, káže na rychlost platiti a všem hotovu býti a řkúc: Dobře, že ještě nás s nosem a s ušima sú pustili. Nepůjdeť sládek víc v poselství sám. A tak což najspíše muože, dojede sestr svých, přikázav na cestě všem služebníkům svým, aby před žádným žádné zmínky nečinili, ani na které se rozprávky dávali, ani komu co pravili, jak sú se k nim na dvoře svatého Ducha měli, ani jaká jest jim odpověd dána. Než bude li se kdo ptáti, aby řekli, že ještě na dobrém stojí, ale jaký konec bude, že nevědí. A tak učinili služebníci a zachovali se.