než skrze Múdrost. Proto sem jemu tě, sestro Múdrosti, přidala. A dí Ovidius: Najprvnějšího čtení císaře bytí Nabochodonosora a skrze co jest jeho pokladu shromáždění přišlo jediné skrze Múdrost. Druhé dí Šalomún, že král nemúdrý jest jakožto sud prázdný. {Šalomúnovi daň dávali}textový orientátor A ten Šalomún múdrostí jest způsobil, že vešken svět jemu daní a dary slal. A o Octavianovi se píše a dí, že víc jest jemu kralování múdrostí dobyto, nežli oděnú rukú. Protož hodně sem způsobila, aby při tom stavu Múdrost vždy byla. Druhé sem zpuosobila tě, sestro milá, Spravedlivosti. Tak aby oni spravedliví byli a žádnému křivdy nečinili. Neb jestliže spravedlivosti by při nich nebylo, tehdy by nemohli jiní jimi spravováni býti. Ale protož dí se, že David řekl jest ku Pánu Bohu: „Pomni, Pane, kterak sem chodil před tebú v spravedlivosti.“ A tak bych se na jiné rozprávky jisté, což jest kdo spravedlivě činil, dala. Dlúho by bylo mluviti, ale sestry milé, vám jsou písma dobře známa, ješto to víte, že sem to z hodné potřeby hodně učinila a způsobila.
{Třetí stav kněžský}textový orientátor Třetímu stavu, totiž kněžskému, obrátila sem sestru naši milú, tě Milosrdenství, tak aby oni milosrdní byli, litujíc zatracení lidského pádu hříšných. Chudým aby byli milosrdní, nehledíc sváru, ale kdež by hřešíce neb zlé činíce viděli, milosrdně z toho vyvedli, z milosti lid trestali i milosrdně životuov až do smrti nasadili. Nebo nebyl li by ten stav milosrdný a tebe, sestra, při sobě neměl, za nic by jmín nebyl. A k tomu také sem se stavu sama přidala a mocně jemu poddala tak, abych já jim ohlašovaná Pravda byla. Nebo ten stav má mluviti vždy pravdu, v pravdě a s pravdú vůkol jíti. Mluviti má pravdu, totiž co jest přikázání Božího a vuole Boží. O pravdě, to jest o Bohu otci, o Pánu Ježíši, synu jeho, a o Duchu svatém a o tom, co věčně státi má a co zhynúti. Nebo o Pravdě jest mluviti, o Pánu Ježíši a o přikázáních jeho a o Zákonu jeho. Co to, že jsem řekla s pravdú vůkol jíti, jediné, že se má oběrati s písmem svatým a s tím, což od hříchu vede, a skutky Kristovy činiti. Neb jinak ten stav byl by zle založen, bychom my dvě sestře při něm nebyly a nezůstaly.
{Tři stavy, Trojice svatá}textový orientátor Třetí sem způsobila ty tři stavy na znamení Trojice svaté. Jakožto Buoh otec robotoval jest zemi a nebe i všecky věci šest dní a též i člověka, aby robotovali robotíři o zemi. A jako Pán Ježíš okazoval divy na zemi pro spasení lidské třidceti a tři léta a vítěznú rukú jest z předpeklé otce svaté vyvedl, též aby stav rytířský okazoval divy v obhajování múdrosti, pokoje a umříti směli pro mě, Pravdu, a vyvodili ty, kterýmž se moc děje. Též jakož i Duch svatý seslán jest na apoštoly v tváři holubičí, aby je naučil vší pravdě. A když jest na ně přišel a spadl, zjeveny jsou jim všecky cnosti a všichni jazykové i všichna písma jim otevřína sú. Též, aby oni činili, apoštolští náměstkové jsouce, otevřené srdce měli vší cnosti, mluvíce rozličnými jazyky, totiž rozličné cnosti súc naplnění Ducha svatého, to jest ctnostmi a příkladem dobrým. Nebo ten stav poslední, totiž kněžský, kterýž má býti tak tichý a pokorný jakožto Duch svatý, neb dí Šalomuon: „Kdež pýcha jest, tu Duch Boží není.“ Ale David dí pokorně: „Bože, nezamítaj mě od tváří své a ducha pravdy neodjímaj ode mne.“ Též sem nad apoštoly utvrzeného Ducha viděla v pokoře přicházejícího.
{Kristus truoj způsob měl}textový orientátor Znamenavši i vtělení Kristovo, že jest v těle Kristus trojí způsobu měl. Jakožto tělesenství, duši člověčí a božství neobsáhlé. I k tomu příkladu sem ty tři stavy způsobila. Jakožto tělesenství Kristovo bylo jest útrpné a smrtí minuté a že každé tělo umříti musí. A že když člověk umře a osoba jeho sejde, že z paměti lidské vyjde. Též ten stav robotný a chudý jakž umře, žádný jeho nezpomene, skutek zlý i dobrý při něm zůstane, aby sa živ, cnostně v sprostnosti mohl čekání míti k spasení a býti napsán v kníhy života. Ale duše jest hned ušlechtilejší a trvavější, ostávajíc na věky ve
