[491v]číslo strany rukopisuSlúha pokorný spatruje nedostatečnost svú a boží velebnost. Jakož die pán Kristus, Lucecizojazyčný text 17: „Kdyžto učiníte všěcky věci, kteréžto přikázány sú vám, řcěte, že neužitečné slúhy sme.“ A v druhých Knihách králových, 6, die David: „Budu pokorný v mých očí.“ Opatrný činí opatrně, což jemu poručeno jest. O tom die sv. Petr, lacizojazyčný text, 4. kapitola: „Buďte opatrní a bděte na modlitbách.“ A protož těm řekl jest sv. Pavel Skutkóv apoštolských, 12. kapitola: „Přizřěte sobě i všemu stádu, v němžto posadil vás Duch sv. biskupy, abyšte zpravovali zbor boží, jehož jest dobyl krví svú.“ Pak die dále: „Jehož ustavil Pán,“ to jest Kristus, „nad čeledí svú, aby dával jim pokrm v času svém.“ Tu slušie věděti, že vládař duchovní má dávati sobě poručeným čtver pokrm. Prvý jest spasitedlného příkladu. Druhé jest spravedlivého naučenie. Třetie jest tělesné spomoci. Čtvrtý jest těla a krve pána našeho Jezukrista. [492r]číslo strany rukopisuO prvniem móž rozomieno býti, co psáno jest, Ecclesiasticicizojazyčný text 29: „Jdi, hospodáři, a ozdob stól! A které věci máš v rucě, krm jiné.“ O druhém v týchž knihách, 15. kapitola: „Nakrmil ho chlebem života i rozomu.“ O třetiem Ecclesiasticicizojazyčný text 33: „Pokrm, metla a břiemě oslu, chléb, kázeň a dielo slúzě.“ O čtvrtém die pán Kristus, Jan, 6. kapitola: „Tělo mé věrně jest pokrm a krev má věrně jest nápoj. Ktož jie mé tělo a pie mú krev, ve mně bydlí a já v něm.“ Na to slovo, kteréž tuto die: „Aby dal jim pokrm,“ die Bazilius: „Aby dal, ne ukradl ani prodával pokrm v čas svój.“ Neb die Šalomún: „Každé věci jest čas a hodnost,“ Ecclesiasticicizojazyčný text, 3. kapitola. Pak dále die: „Blahoslavený jest slúha ten,“ nynie v naději a potom u věčné slávě skutečně, „kohož, když příde pán“, to jest Kristus v čas smrti aneb v den súdný, „nalezne ho tak činiece“, to jest věrně, pokorně a opatrně. „Věrně pravi vám, nade všěcka sbožie svá ustavíť ho.“ Tomuť pánu slušie věrně,