[490r]číslo strany rukopisuv temnostech, aby vás den ten jako zloděj popadl. Neb vy všickni synové světlosti ste a synové dne.“ Aneb takto móž duchovně také býti rozomieno: „By věděl otec čelední,“ to jest rozom, „kterú by hodinu zloděj,“ to jest ďábel, „přišel“ skrze pokušenie nebo lákanie, „bděl by zajisté“, to jest prosil by pomoci od Pána Boha a podlé moci své snažil by sě. Neb psáno jest v žaltáři: „Leč pán ostřěže město, nadarmo bdí, ktož ostřéhá jeho. A nedopustil by,“ to jest nezmeškal by skrzě povolenie „domu svého podkopati,“ to jest duše své skrze hřéch. A hřiech, když skonán bude, porodí smrt. Pak die dále: „Protož i vy buďte hotovi“, to jest majíce čisté svědomie ode všie poškvrny hřéšné, čistá usta ode všie řěči marné a čisté rucě ode všěch nepravých skutkóv. Máme také býti hotovi ku přijetí milosti božie, ku pokání, k smrti. [490v]číslo strany rukopisuA té hotovosti pokládá příčinu vlastní, řka: „Neb kterú hodinu nemníte, syn člověka příde.“ O tom příští die, Apokalypsiscizojazyčný text, 3. kapitola: „Nevieš, kterú hodinu přijdu k tobě.“ A sv. Matúš, 16. kapitola: „Syn člověčí příští jest v slávě otcově a tehdy odplatí každému podlé skutkóv jeho.“ A Matúš, 24. kapitola, die: „Jakožto bylo ve dnech Noe, téžť bude příchod syna člověčieho. Neb jakožto biechu ve dnech před potopú, jedúce a pijíce, ženiece sě až do toho dne, v němž všel Noe do korábu, a nepoznali sú, až přišla potopa a pobrala všěcky, téžť bude i příchod syna člověka.“ Pak die dále: „Kto mníš, jest věrný slúha a opatrný?“ Tuto slušie věděti, že pán Kristus netieže jakožto nevěda, poněvadž všěcky věci minulé i budúcie jakožto přítomné nemylně vie, ale aby jasnějie pozorováno bylo, což potom povie. A tak tázal Adama v ráji a řka: „Adame, kde si?“ Genesis, 3. kapitola. A die znamenitě „slúha věrný“, to jest maje věrný úmysl. Nebo