[472r]číslo strany rukopisupodlé skutkóv jeho, ale ne cizích, jakož die sám Matúš 16: „Syn člověčí má přijíti v slávě otcě svého a tehdyť odplatí každému podlé skutkóv jeho,“ protož jim ti odpustci ani ty mšě ani to bratřstvie nepomohú. A protož, když řkú: „Jděte ku prodavačiem a kupte sobě, jako by řekly: „Viztež nynie, kterak vám v naší núzi ti spomáhají, kteříž sú vám odpustky, mšě, modlitby a svátosti prodávali. Olej prodávají pochlebníci, a zvláště kněžie, ješto pro vztek aneb přiezen lidskú netreskcí lidí z hřéchóv, ale pochlebují jim v zlostech. O tom die prorok v žaltáři: „Potreskce mne spravedlivý a požehře mi, ale olej hřéšného neotučňuj hlavy mé.“ A jinde die: „Chválen bývá hřéšný v žádostech dušě své[19]slovu předchází nadbytečná litera „s“ a nepravý dobrořečen bývá.“ A Ecclesiasticicizojazyčný text 11: „Nechval mužě v tváři jeho, ani pohrdaj člověkem na vzhlédaní jeho. Krátká mezi letkami jest včela a počátek sladkosti ovoce jejie.“ [472v]číslo strany rukopisuVčela, jakož pravie mistři přirození, nenávidí oleje. A protož, když ktož vlé oleje na ni, inhed umře. Pakli potom lítým octem bude polita, zasě ožive. Též dobrý člověk druhdy pochlebenstvím bývá umrtven na duši, ale tresktáním ožívá a povstává hřéšný z hřéchu. A protož psáno jest, Ecclesiasticicizojazyčný text, 7. kapitola: „Lépeť jest od múdrého tresktánu býti nežli bláznivých pochlebenstvím zklamánu býti.“ A o tomť die Izaiáš, 3. kapitola: „Lide mój, kteříž tě blaženým pravie, oniť tě zklamávají a cěstu umění tvých roztrhují.“ Pak die dále: „A když jdiechu kupovat, to jest žádáchu polepšiti, „přišel ženich“, to jest pán Kristus na súd poslední. „A kteréž hotovy byly, vešly sú s ním na svatbu.“ Ti sú hotovi, kteříž sú v boží milosti a všěch hřéchóv skrze pokánie a milosrdenstvie božie očištěni. Pak die: „A vešly sú s ním na svatbu,“ to jest do věčné radosti, jenž slove dobřě svatba, to jest svá dva. Neb každý člověk měl by o tom