[459v]číslo strany rukopisuSapient.cizojazyčný text[8]Sapientia, 2. kapitola: „Ti sú myslili a blúdili sú, neb jest oslepila je zlost jich.“ A dajte tomu, ktož má desět hřiven,“ to jest tomu, ktož plní mé desatero přikázanie. Ale mohl by někto řéci: „Proč jest nekázal tomu dáti, ješto měl čtyry hřivny?“ K tomu odpoviedá sv. Řehoř, že skrze pět hřiven znamená sě zevnitřnie poznánie podlé pěti smyslóv. Ale skrze dvě hřivně znamená sě rozom a činěnie. A protož tomu dána jest hřivna, ktož byl věčieho zaslúženie, neb dar boží dáván bývá podlé pochopnosti každého. A protož často sě přihodí, že za Petrovo polepšenie bude prosba obecná. Avšak to Pavlovi nepřimieněnému viece prospívá než Petrovi. A toho máš příklad hrubý, že druhdy bude pískáno králi, a podkonie bude tiem viece vesel nežli král, neb jest lépe zpósoben k veselí nežli král.

Pak die dále: „Protož každému majíciemu,“ to jest lásku anebo zaslúženie, „dáno bude,“ to jest přispořenie milosti anebo odplaty. „A hojnost bude mieti anebo osbož[460r]číslo strany rukopisunie, neb každému bude nad zaslúženie odplaceno. „Ale tomu, ktož nemá lásky aneb zaslúženie, i co zdá sě, by měl,“ to jest rozom anebo dobří činové bez milosti, „odjato bude od něho.“ Neb ti jemu k spasení neprospějí. A tak die sv. Řehoř: „Ktožkoli lásky nemá, také i dary, kteréž by vzal, ztratí.“

Pak die dále: „A neužitečného slúhu,“ to jest ješto ani sobě ani bližním užitečen byl, „vyvrzte,“ to jest z počtu i odplaty dobrých. Neb zlí od dobrých budú odlúčeni jakožto kozlové od ovec. Jakož Matúš 25. Pak die: „V temnosti zevnitřnie,“ kdežto bude zbavenie viděnie božieho na věky. A toť bude všěch zatracencóv najvěčie muka. Sv. Řehoř die: „Vnitřnie tmy sú slepota mysli, zevnitřnie tmy sú slepota věčného zatracenie. Tu bude pláč,“ to jest žalost veliká, „a škřehot zubóv“ pro bolest, náramnost přélišnú. A tak za veselé hřéšnému bude dán pláč věčný za odplatu a za kochánie časné věčná bolest. Protož prosme pána našeho Jezukrista, ať nám dá svú pomoc, abychom vnitřních i zevnitřních smyslóv tak k jeho vóli požívali a chvále i k svému i svých bližních prospěchu, abychom hodni byli s věrnými jeho sluhami vjíti do radosti jeho, v nížto živ jest a kraluje s otcem i s Duchem sv. na věky věkóv. Amen.[9]Úsek začínající „tak k jeho vóli…“ je připsán jinou rukou na dolním okraji.