A takové schrány byly sú tři. Jedna, v niežto kladeni byli darové králóv a kniežat. O tom psáno jest 4. Regumcizojazyčný text 16. A slúla ta schrána musatcizojazyčný text. Druhá schrána, do niežto kladeni byli peniezi biskupóv, kněží, zákonníkóv a bohatých lidí. A ta slúla corbanancizojazyčný text, do niežto nechtěli biskupové a kněžie uvrci peněz od Jidášě povržených a řkúce, Matúš 27: „Neslušieť jich vrci do corbanancizojazyčný text, neb mzda krve jest.“ Třetie byla schrána, do niežto kladli peniezě chudí a obecní lidé. A ta slúla gazofilaciumcizojazyčný text. A jakož die sv. Beda, že ta schrána byla na pravé rucě, vcházějíc do domu božieho, a že měla svrchu dieru, jížto sypáni sú peniezi.
A die znamenitě, že „viděl ty, ješto metáchu dary své“. Na tom znamenáno jest, že nemá nižádný dávati cizieho statku na dielo kostelnie ani chudým. A protož psáno jest v Přísloví, 3. kapitola: „Cti Pána Boha z tvého sbožie a z prvních obilí tvých daj chudým!“ A die „do pokladnicě“. V tom znamená sě, že ktož chce co Bohu dáti ke cti, aby těm poručil, ješto by to vydali bez odpory, jakožto tato pokladnicě vydávala z sebe bez přékazy. A pak die, že dary své metali do pokladnice bohatí. Na tom sě znamená, že ti, jimžto pójčil Pán Bóh sbožie tělesného, mají býti první k almužně chudým, jenž sú živí chrámové boží. Jakož die apoštol, la Corinthiorumcizojazyčný text, 3. kapitola: „Chrám boží svatý jest, jenž ste vy.“ A svatý Augustin v desátých knihách o městě božiem die. „Chrám boží my spolkem všichni sme i každý z nás.“ Pak die dále: A uzřěl i jednu vdovu chudičkú, kladúcí meděná dva šarty.“ Neb ti drobní haléři byli sú vše medění, ale jen, ješto obecných desět peněz platil, ten byl střiebrný a měl na sobě obraz ciesařóv a nápis jména jeho. Tuto slušie věděti, že ten slove vlastně bohatý, ještě jemu zbožie zbývá. Ale to slove chudý, ješto ledva potřěbici tělesnú má.
