jak na duši, tak na těle, až i tu smrt časnou a porušení těl naších, protože se z nakaženého hříchem přirození a z porušeného těla jejich rodíme.
Z nás samých, kteříž trpíme
Z nás pak pocházejí příčiny těch zlých věcí a pokut, kteréž pro vlastní hříchy a nepravosti své snášíme.
Žal. 89,33
O nichž dí David v žalmu: Navštivím metlou přestoupení jejich a ranami aneb trestáním nepravost jejich.
Mat. 9,2 a 5
A Pán Kristus pověděl k onomu: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji. A opět: Vstaň a choď.
Jan 5,14
A u sv. Jana k jinému: Aj, zdráv si učiněn, nikoli více nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo. Odkudž vidíme, že od Boha trestáni a trápeni býváme, když ho hříchy našími k hněvu popouzíme.
Hříchové sami hříšníky trápí
Mímo to některých hříchův naších ta jest povaha, že sami od sebe duše i těla náše trescí, by pak k tomu žádná zvláštní pomsta Boží nepřistoupila. Zdali ožralství těl naších, závist pak duší a myslí velice nehubí a netrápí? Každá nezřízená žádost (pověděl jeden) sama sobě jest pokutou.
Z lidí, kteříž nás trápí
Některých pak těžkostí a bíd příčiny nejsou v nás ani z nás, ale původ svůj mají z těch a od těch, kteříž nás bez viny naší nenávidí a nespravedlivě ssužují. A takové příčiny jsou toho zlého, jímž pobožní, spravedliví a nevinní lidé zde na tomto světě od lidí bezbožných, nespravedlivých a nešlechetných utiskováni bývají, jakéž jsou bezbožnost, zlost, hněv, nenávist, nepřátelství, pýcha, vysoké o sobě smyšlení, všetečnost a jiné k těm podobné náruživosti ďábelské.
Z Boha, kterýž tresce
Naposledy, někdy sám Bůh obzvláštní svou a tejnou příčinu mívá, proč na některé lidi tyto aneb jiné těžkosti dopouští.
Jan 9,2
Příklad toho pěkný u sv. Jana na člověku slepém od narození, o němž když se učedlníci tázali, kdo by zhřešil, on-li, čili rodičové jeho, že se narodil slepý, odpověděl Pán, že ani on nezhřešil, ani rodičové jeho, ale že skrze tu jeho slepotu Bůh chtěl zjeviti
