jmenuje, proto, že oni jako nepřátelé bojují proti hříchům lidským, škodíce a hubíce tu, kdež je Bůh vysílá, a jinde nic.
Mor, hlad etc. jsou Boží pokuty
Odkudž i to patrné jest, že mor, hlad, válka a jiné záhubné pokuty a rány od Boha posílány bývají a dle vůle a vyměření jeho, méně aneb více, tuto aneb jinde v pokolení lidském procházejí a hubí. K těm svědectvím přistupují i mnozí příkladové Písem svatých:
Moj. 4,15
Vidíme na vrahu a zoufalci Kainovi, kterak ho Bůh netoliko ku pokutám odsuzuje, ale i sám je spravuje a řídí.
Moj. 6,7, Moj. 18 a 19
To též na potopě světa a na zkáze Sodomských a Gomorských spatřiti můžeme.
Příčiny, proč Bůh zlé na lidi dopuští, čtvery
Příčiny pak, pro něž Bůh takové rány a těžkosti na pokolení lidské přepouští, jsou čtvery. Nebo jedny vyplývají z prvních naších rodičův, druhé z nás samých, kteříž ssouženi býváme, jiné z naších nepřátel a jiné vlastně od Boha.
Jdou z prvních rodičův, Adama a Evy
Z prvních rodičův naších jdou ty všecky těžkosti a strasti, jímž všecko lidské přirození vůbec a všickni lidé bez výminky poddáni jsou. Nebo všickni po pádu jejich zdědili sme všecky ty zlé věci, kteréž se na ně pro neposlušenství Boha a přestoupení rozkazu jeho uvalily: jako hlad, žízeň, horko, zimu, mdlobu, neduhy a nemoci rozličné, bolesti a trápení, jak na duši, tak na těle, až i tu smrt časnou a porušení těl naších, protože se z nakaženého hříchem přirození a z porušeného těla jejich rodíme.
Z nás samých, kteříž trpíme
Z nás pak pocházejí příčiny těch zlých věcí a pokut, kteréž pro vlastní hříchy a nepravosti své snášíme.
Žal. 89,33
O nichž dí David v žalmu: Navštivím metlou přestoupení jejich a ranami aneb trestáním nepravost jejich.
Mat. 9,2 a 5
A Pán Kristus pověděl k onomu: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji. A opět: Vstaň a choď.
Jan 5,14
A u sv. Jana k jinému: Aj, zdráv si učiněn, nikoli více nehřeš, ať by se něco horšího nepřihodilo. Odkudž vidíme, že od Boha trestáni a trápeni býváme,
