[162]číslo strany rukopisujie to maso tak, jakož mistr učí, podvázala, a tak to maso i s nití odpadlo, a obé mi přinešeno; a ta žena ovšem uzdravena. A týž lék činíme bradaviciem a masu, kteréžto druhdy vyroste z kútu oka podlé nosa. Pakli by kto chtěl, aby spieše to spadlo, ale obvěž lýčkem břečtanku menšieho; nebo to lýko jest leptavé.

Kapitola XXVI. O veškách v hrmě.

Zarozují se druhdy vešky v hrmě, kteréž nesnadně mohú býti vypleněny, nebo velmi pevně v kuoži velnú. Než takto jich snadně odbýváme: když se to miesto zahřeje, tehdy přilož psilotrumcizojazyčný text, totiž mazadlo leptavé, ješto i srsti i vlasy spudí. A když se srsti spudie, tehdy to miesto tři rúchú vlasinnú, jiežto požívají zlatníci, když střébro vytierají.

Kapitola XXVII. O píštěle blíž od zadku nebo o střielu.

Pro nežit v zadku zarozený přimietá se druhdy střiel, a jestiť to neduh člověku velmi tesklivý, i lékaři. A protož má požádati dobré mzdy, aby dobrá odplata [163]číslo strany rukopisuodpudila zlú tesknost. A ten střiel nenieť nesnaden uléčiti, než máť léčen býti jako střiel, ješto se zarozuje v kútku oka podlé nosa. A nenie li velmi hluboký, mohl by mu připáliti skrze cievku, neb se tady spieše uléčí. Pakli jest již pronikl skrze pastelín, tehdy nesnazšie práce bude; a protož čiň tak, jakož tuto mistr velí, nebo v tom se sjednáváta mistr Vilhelm a mistr Rasis, totiž: nepronikl li jest skrze pastelín, leč jej mastí zelenú, jakož jiní střielové. Pakli jest pronikl – a to poznáš na nemocném, jest li, že vietr, který by měl zadkem vycházeti, střielem vychodí – tehdy bude jiný obyčej léčenie: prst v olej omočený vstrč v zadek, a zatiem druhú rukú špici s dierú vstrč skrze střiel až do prstu, kterýž jest v zadku, aby ujištěn byl lékař, móž li tady co býti uvedeno; a toho dojda, má uvésti knot rúšený skrze dieru střielovú tak dlúhý, aby mohl vně koncě jeho v hromadu svázati, a tak nechaj do zajtřie.