budeš chtieti požívati, tehdy miesto bolestné maž třikrát nebo čtyřkrát přes den, a to čiň za tři dni, a nebo jakož se zdáti bude lékaři, že miesto se zprýští. A potom zmý miesto vodú, v niežto vařen byl pelyněk, a kuože se ta zlá splazí s miesta. A potom maž mastí bielú a klaď na to rúchu zvoštěnú, a tak buď ten den. Druhý den opět zmý miesto dřéve řečenú vodú, a bude liť dobře sleptáno miesto, tehdy opět přilož mast bielú. Pakli necháš leptavých věcí, ale bielú mastí maž, až se popne kuože.
Kapitola LXI. O oblitině černé, jenž slóve latině morphea nigracizojazyčný text.
Ač oblitina černá slóve neuléčivá, protože nesnadně muož býti uléčena, a však sě o ni slušie pokusiti svrchu psanú mastí, a platno bude, nebo jest pokušeno.
Kapitola LXII. O krópi róženej.
Róžená krópě takto bývá uléčena: vezmi ostružky capri ficicizojazyčný text, totiž fíku lesného, ostružky korálové s rtutem a sádlem vepřovým, ztluc dobře a potom zvař i proceď, a vlož v to prach litargyru a plejvajsu, a té masti ať požívá ústavně.
Skonává se prvý diel těchto knih a počíná se předmluva na druhý diel.
Diel druhý.
[V]text doplněný editorem prvém dielu těchto knih, o ranách a zlomení lbi s jinými hlavními nedostatky, vypósobili sme. Již slušie níže sstúpiti a o ranách i neduziech šíje a hrdla rozpraviti, a jich léky položiti podlé naučenie pána a mistra našeho Vilhelma, i také podlé obyčeje léčenie jeho věrně okázati.
Tito jsú neduhové i rány šíje a hrdla v těchto kapitolách znamenaní.
Kapitola prvá o ráně na šíji mečem.
Kapitola II. o ráně hrdla od šípu nebo kopie.
Kapitola třetie o ráně hrdelné žíly.
Kapitola IIII. o rány žilny hrdelné.
Kapitola V. o ranění žil i cěv hrdelných.
Kapitola VI. o chrtanu.
Kapitola VII. o nežitech nebo hlízách.
Kapitola VIII. o nežitu z krve.
