Kapitola XXXI. O ráně srdce.
Bude li raněno srdce, tehdyť vyplyne krev černá a mnohá, a moč rychle míjie a smrt přispěje. Pakli rána bude na zevnitřnie podstatě srdcě, a ne vnitř, ani blíž od střédmosti, ne tak brzo umře ten raněný.
Kapitola XXXII druhá. O ranění mázdřice prsnie.
Bude li raněna mázdřice prsnie, tehdy dychtěnie bude veliké a časté, a ti, ač hned neumrú, však ta rána nemóž býti uléčena: nebo se ústavně hýbá tak od hnutie svrchních i nižších údóv. A to jest příčina, proč nemóž býti zacelena ta rána.
Skonává se třetie stránka lékóv, a počíná se předmluva na čtvrtú stránku lékařstvie.
V předních třech stránkách vypravil sem o léciech, kteříž sú na údech vyšších nad mázdřicí prsní. A tak ve dvú potomných budu praviti o léciech těch úduov, kteříž jsú pod tú mázdřicí, vedlé moženie mého, kteréhož mi Bóh popřeje, a kterúž budu moci snažností. A tuto čtvrtú stránku, kteréžto zajisté sem neučinil, neb jest jie neskládal, jakož koli zpósobil ji, aby byla čtvrtá, nebo všecko, což tuto položeno, jest v textu mistra Vilhelma. Ale tato pravenie mistrova zpósobil a pod určenými nápisy napsal a rozdělil v kapitoly. A protož tuto od rány žaludkové počíná.
Kapitoly podepsané oznamují, o kterých ranách nebo nedostatciech bude praveno, to jest pořád položeno.
Kapitola prvá o ranění žalúdka.
Kapitola druhá o navrácení jatr na své miesto, když sú vypuštěny skrze ránu.
Kapitola III. o ranění jatr.
Kapitola IV. o navrácení sleziny, když vyjde skrze ránu.
Kapitola V. o oduření slezeny.
Kapitola VI. o vystúpení třeva skrze ránu bez řezánie jeho.
Kapitola VII. o vystúpení třeva skrze ránu bez raněnie jeho.
Kapitola VIII. o střielu na břiše.
Kapitola IX. o herpetecizojazyčný text, totiž nežitu, jenžto slóve vlk.
Kapitola X. o ráně na chřbetě.
Kapitola XI. o ráně chřbetnice.
Kapitola XII. o ráně mozku ve chřbetnici.
Kapitola XIII. o ranění ledvin.
Kapitola XIIII. když kto s vysoka spadne.