jakž se kde uzná potřebné [68r]číslo strany rukopisuseznání.

O služebníky ať přijmu radu zdravú,

v jakú s nimi mám býti uveden povahu,

[415] já abych jich uží[68v]číslo strany rukopisuval v svých potřebách,

a oni aby mi platni byli v službách.

Neb statek skrze služebníky dobyt i ohájen bývá,

a zase [69r]číslo strany rukopisuskrze služebníky též ztracení mívá.

Též ať radú nebývám opuštěn,

[420] jestliže bych s kým z neštěstí v svádu byl [69v]číslo strany rukopisuspuštěn,

postúpaje po múdré radě,

ať spravedlnosti hledím při každé svádě,

v Pána Boha a v spravedlnost [70r]číslo strany rukopisuúfaje

víc, než tisíc koní na placu maje.

[425] Byl li bych proti komu hněvem trápen,

ať počíti svády nebývám [70v]číslo strany rukopisukvapen,

bych pak dva i tři štusy vytrpěl,

leč bych o tom naději dobrú měl,

že podle spravedlnosti i svět[71r]číslo strany rukopisuského práva

[430] každý dobrý mne v pravdě zastává.

Ač mnoho bylo by o tom mluviti,

jakého naučení k tomu [71v]číslo strany rukopisuměl bych dojíti,

co vojenský řád má za úpravu,

slyšíc při tom rozumnú správu,

[435] jak zámkuov sluší nepřá[72r]číslo strany rukopisuteluom hájiti,

a v jakém řádu na poli se zastaviti,

a jakého lidu třeba k tomu,

nevzchází liť i to na mysl někomu,

aby to sepsal ku potřebě a strojně,

[440] nebť při řídkých bývá toho hojně.

Mnohému se zdá, že vyvalí zámky cizé,

coť nevidí, anoť mu statek jeho zmizé,

zvlášť ktož se mýlil při válce v spravedlnosti

a nepoznal k tomu rozšafných [73v]číslo strany rukopisunavyklostí.

[445] Drahé štěstí, zlatem nezaplaceno,

ale neštěstí chudé, za múchutě kúpeno.

Pán Buoh za škodu každému stojí,

ktož v něm bojuje a jeho se bojí.

Protož, najmilejší otče pane,

[450] kdyžť mi toho ta [74v]číslo strany rukopisupotřeba nastane,

abych k rozličným věcem vzal naučení,

budiž z synovské lásky mne od tebe dotčení.

Neboť [75r]číslo strany rukopisuvím, bude liť při mně ta povaha,

abych najvíc miloval Pána Boha

[455] a tebe ctil a slyšel jako otce milého,

že přede mnú neskryješ toho ani jiného.

Dajž mi Pán Buoh, ten obyčej abych míval,

tebe v ničemž nikdy nehněval.

Navrátímť se zase k sobě samému,

[460] poděkujíc Pánu Bohu milému,

že sem živ a rostu pod nebem,

krmě se na tento čas pří[76v]číslo strany rukopisutomným chlebem.

Dajž, Pane Bože, čím dál tím víc

abych rostl, tvú svatú milost nade vše milujíc,

[465] pana otce a [77r]číslo strany rukopisupaní matku

miloval silnú láskú bez zmatku,

a komuž mne svěří, jenž by mi se hodil,

z jeho učení nikam abych se nesvo[77v]číslo strany rukopisubodil,

než ve všem abych podnikl jeho naučení

[470] k svému lepšímu a jim ku potěšení.

Dobře sem počat a dobře [78r]číslo strany rukopisusem se narodil:

dajž, Pane Bože, v tvém přikázaní abych chodil,

život ctnostný maje v paměti.

Dajž mi k tomu [78v]číslo strany rukopisuradostně svoliti,

[475] ať jest mi kratochvíl, když se mám tobě modliti!

Při modlitbě popřej mi, pane, srdce čistého,

ode v[79r]číslo strany rukopisušech marných věcí vzdáleného,

při modlitbě mysl stálú abych měl, služebník tvuoj,

račiž to dáti, Pane Bože [79v]číslo strany rukopisumuoj!