Urozenym panuom, panu Václavovi, Mikulášovi, Jiříkovi, Krystofovi, Zajicuom bratřím vlastním z Hažmburku na Strakonicích, Budyni, Mšeným a Brozanech nejvyšším a dědičným truksasuom Království českého, kněz Petr Peristerius z Tejna Horšovského, školastik a kazatel kostela pražského, pozdravení s vinšováním všeho dobrého a spasitedlného vzkazuje.

Urození páni, páni mně v Pánu Bohu laskavě přízniví, poněvádž již z vuole Pána Boha všemohúcího za času našeho Jeho Milost Ferdinand, císař římský, uherský, český etc.cizojazyčný text, král etc.cizojazyčný text, pán náš nejmilostivější, po mnohých snažnostech předsevzatých ráčil jest skrze koncilium svaté tridentské a nejvyššího biskupa k tomu přivesti, aby přijimání svátosti oltářní pod jednou i také pod obojí spůsobou, žádajícím toho a v jednotě církve svaté trvajícím, svobodně a s pokojným svědomím v lidu křesťanském mohlo užíváno býti. A to proto, aby byly-li jsou mezi námi jaké vnitřní kyselosti aneb tajné a zjevné nenávisti, vyzdviženy a vykořeněny byly, z čehož Pán Buoh všemohúcí rač býti pochválen. I když z poručení Jeho Milosti pána pana arcibiskupa ta práce na mne vzložena jest byla, abych to lidu obecnému v kostele hlavním na Hradě pražském vyhlásil. Což jsem i z vůle a pomoci božské učinil, v tom jak jsem mohl, prostředku uživajíc, abych žádného nezhoršil. Nebo vždycky ten úmysl[2]úmysl: vmyſl můj jest byl a bude bohdá, abych nic jiného před sebe ne[A2v]číslo strany rukopisubral