pod obojí přijímá, nepřijímá než jako i ten, kterýž přijímá pod jednou.
U víře přijímati
Jakž toho figuoru máme v Knihách Mojžíšových napsanou: Synové izraelští, jedouce beránka ročního nepoškvrněného z přikázaní Božího, drželi jsou hůle v rukou svých. Jakož hůl mdlého člověka podpora jest a zdržuje ho; tak víra jest, na kterouž zpolehnouti máme a podepříti se, abychom neklesli.
2 Moj. 13
Zdáliť se pak tu při svátosti oltářní co nepodobného a že rozumem toho stihnouti nemůžeš, divíc se tomu snad, kterak by to mohlo býti, aby se chléb a víno v tělo a krev Páně mohlo proměniti? Kterak se pak tomu nedivíš, jak při člověku se chléb a víno skrze zažívání obrací v tělo a krev, a zvláště při nemluvňátku, kteréž v životě jest, jak se to děje.
Opět, divíš-li se tomu, poněvádž každého dne ta velebná svátost se přijímá, aby se tu v tom nic nemělo umenšiti? Proč se nedivíš, když ty světlo máš a nechť jich několik od něho rozsvití, proto tvého světla neberou a neujimají. A kterak vdova sareptská z mála mouky a oleje požívala, a proto ji z nádoby neubývalo. Divíš se, kterak muože v svátosti oltářní býti pod jednoukaždou spůsobou celý Kristus? A kterak mohou všickni v rozličných krajinách, kostelích jednoho Krista přijímati? Kterak se pak tomu nedivíš, že na jednostejné slunce hledí mnoho tisíc (bez počtu) lidí a v rozličných místech a nic víc jich množství nevidí