Neužitečné jest. Hyne, což činíš nevděčnému.
De rustico et colubrecizojazyčný text
Sedlák nalezše v sněhu hada, již skůro zmrzlého nesl ho domu, uvrhl do ohně. Had od ohně moc a jed přineše, potom plamene nemoha snýsti, všecknu chalupu jedovatým sipěním nakazil. Přiběhl sedlák popadše kaj[18]tj. „kyj“, sudlici[19]slovo přeškrtnuto, slovy i bijíce se s ním, proč to učinil, ptaje se. Zda tím odplacuje se za milost, či-li vo život jej chce připraviti, kterýžto zdraví jemu dal.
Morale:cizojazyčný text
Bývá to mnohokrát, že škodí tobě, jímžto ty prospíváš, a zle tobě činí ti, kterýmž ty dobře činíš.[20]Následujících několik bajek není přeloženo: De apro et asino, De mure urbano et mure rustico, De aquila et cornicula, De corvo et vulpecula, De leone senectute confecto, De cane et asino
[A2v]číslo strany rukopisu[21]Bez českého překladu[A3r]číslo strany rukopisu[22]Bez českého překladuO[d]O] o wo lvu a vo myši
Lev horkem a během ustavši pod stínem, v trávě zelený odpočíval. Myší pak zástup, když po jeho zadku běhaly, procítivši jednu z mnohých chytil. Prosila ho, sa jata, že jest neslušná věc, na kterúž by se lev hněval, křičela. On rozvažujíc, že při takovým hovádku žádného není mordu, jatou propustil. Aniž pak po mnohým čase lev, snad když přes les skákal, upadl do osidel. Řváti mohl, exire non licetcizojazyčný text[23]nepřeloženo. Řvoucího bídně lva myš uslyšela, hlas poznala, lezla na sošky[24]soška – v myslivecké mluvě tyč podepírající tenata (trojdílné lovecké sítě; osidla) osidel, hledala uzlu, hledané nalezla, nalezené přehřizla, lev z osidla vyšel.
Přísloví:
Tato báseň radí mocným dobrotivosti. Neb jistě jak sou věci lidské nestálé, potřebují časem oni mocní pomoci nižších. Protož muž opatrný obávati se bude et si potestcizojazyčný text, aby žádnýmu z lidí uškodil. Kto se pak nebojí, škodí jinému, velmi blázní. Proč tak? Nebo, ačkoli již na moc žádného se již nebojíš, snad někdy bude, aby se obával. Neb jest vědomá věc, že se přitrefilo znamenitejm[25]znamenitejm: znamenitaym králům, že lehkejch[26]lehkejch: lehkaych človíčků neb milosti potřebovali, aneb se hněvu obávali.
O luňáku nemocným
Na loži ležel luňák. Již skóro umírajíc matky prosil, aby šla prositi bohů. Matka odpověděla, že žádný pomoci od nich
