vám ven, abyšte poznali, že na něm žádné viny nenalézám.“ J19,5 (Tehdy vyjide Ježíš, nesa trnovú korunu a rúcho zlatohlavové.) I die jim Pilát: „Aj, člověk!“ J19,6 Protož když jej uzřeli biskupové a služebníci, zvolali řkúce: „Ukřižuj, ukřižuj jeho!“ Die jim Pilát: „Vezmětež vy jej a ukřižujte, nebť já nenalézám viny na něm.“
J19,7 Odpověděli jemu Židé: „My zákon máme a podlé zákona máť umřieti, neb synem božím se činil.“ J19,8 Tehdy když uslyšal Pilát tuto řeč, viece se obával. J19,9 I všel jest do radného domu opět a řekl k Ježíšovi: „Odkud si ty?“ Ale Ježíš jemu nedal odpovědi. J19,10 Tehdy die jemu Pilát: „Nemluvíš se mnú? Nevieš li, že mám moc ukřižovati tě a moc mám propustiti tě?“ J19,11 Odpověděl Ježíš: „Neměl by proti mně moci nižádné, by tobě nebylo dáno shuory. Protož ktož mě tobě dal, větší hřiech má.“ J19,12 Od té chvíle hledal jest Pilát propustiti jeho. Ale Židé voláchu řkúce: „Propustíš li tohoto, nejsi přietel ciesařuov. Neb každý, ktož se králem činí, protiví se ciesaři.“
J19,13 Tehdy Pilát, když uslyšal tyto řeči, vyvedl ven Ježíše a posadil se na stolici soudné na miestě, jenž slove Likostrates a židovsky Golgata. J19,14 A bieše v pátek před velkú nocí v hodinu jako šestú. I vece Židóm: „Aj, král váš!“ J19,15 Ale oni zvolali: „Vezmi, vezmi a ukřižuj jej!“ Die jim Pilát: „Krále vašeho ukřižuji?“ Odpověděli biskupové: „Nemáme krále, jediné ciesaře.“ J19,16 Protož dal jim Ježíše, aby byl ukřižován. I pojali Ježíše a vyvedli.
J19,17 A on nesa sobě kříž, vyšel na miesto, jenž slove Popravné a židovsky Golgata, J19,18 kdežto ukřižovali sú jej a s ním jiná dva s obú stranú, a v prostředku Ježíše. J19,19 Napsal jest pak i nápis Pilát a vstavil na kříž. A bylo napsáno: Ježíš Nazaretský, král židovský. J19,20 Ten pak nápis mnozí z Židuov sú čtli, nebo blízko od města bylo miesto, kdež ukřižován jest Ježíš. A bieše napsáno židovsky, řečsky a latině. J19,21 Tehdy biskupové židovští vecechu Pilátovi: „Neroď psáti: Král židovský, ale že jest on řekl: Král sem židovský.“ J19,22 Odpověděl Pilát: „Co sem psal, to sem psal.“ J19,23 Rytieři pak, když sú jej ukřižovali, vzali rúcho jeho (a učinili čtyři diely, každému rytieři diel) a sukni. A bieše sukně nesšívaná, ale od vrchu vše naskrze svězená. J19,24 Protož řekli mezi sebú: „Neroztrhujme jie, ale losujme o ni, čieť bude.“ Aby se naplnilo písmo, jenž die: Rozdělili sú sobě rúcho mé a o muoj oděv losy sú metali. A rytieři zajisté to sú učinili.
J19,25 I stáchu blízko kříže Ježíšova matka jeho a sestra matky jeho, Maria Kleofášova a Maria Magdalena. J19,26 Tehdy když uzřel Ježíš matku a učedlníka, jehož milováše, vece matce své: „Ženo, aj, syn tvuoj!“ J19,27 Potom die k učedlníkovi: „Aj, matka tvá!“ A z té hodiny přijal ji učedlník na svú práci. J19,28 Potom věda Ježíš, že již všecky věci dokonány sú, aby se naplnilo písmo, vece: „Žiežním.“ J19,29 A bieše tu nádoba postavená, plná octu. Tehdy oni húbu plnú octa yzopem obloživše, podali ustóm jeho. J19,30 Protož když okusil Ježíš octa, řekl: „Dokonánoť jest.“ A nakloniv hlavy, pustil jest duši.
J19,31 Potom Židé (že bieše pátek), aby nezuostala těla na kříži v sobotu (neb bieše veliký ten den sobotní), prosili Piláta, aby zlámáni byli hnátové jich a aby byli složeni. J19,32 Protož přijidechu rytieřové a prvniemu zajisté zlámali hnáty i druhému, jenž ukřižován jest s ním. J19,33 Ale k Ježíšovi když přišli, a uzřevše jej již mrtva, nezlámali hnátuov jeho, J19,34 ale jeden z rytieřuov bok jeho kopím otevřel a ihned vyšla jest krev a voda. J19,35 A ten, jenž viděl, svědectvie jest vydal a pravé jest svědectvie jeho. A on vie, že pravé věci praví, abyšte i vy věřili. J19,36 Staly sú se zajisté tyto věci, aby se písmo naplnilo: Kostí v něm nezlámáte. J19,37 A opět jiné písmo die: Uzřieť,
