[403v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceMc13,29 Takež i vy, když uzříte, ano se toto děje, vězte, že blízko jest, i[250]i] navíc oproti lat., + et var. ve dveřích. Mc13,30 Věru pravi vám, že nepomine pokolenie toto, až se tyto všecky věci stanú. Mc13,31 Nebe i země pominú, ale slova má nepominú.“
Mc13,32 „Ale o tom dni neb hodině nižádný nevie, ani anjelové v nebi, ani syn, jediné otec. Mc13,33 Vizte, bděte a modlte se, neb neviete, když jest čas. Mc13,34 Neb[251]Neb] navíc oproti lat., + enim var. jakož člověk, jenž daleko otšel jest, ostavil dóm svój a dal sluhám svým moc nad všelikým účinkem a vrátnému přikázal, aby bděl. Mc13,35 Protož bděte, neb neviete, když pán domu příde, večer li, čili ráno, čili ot puol noci, čili v kuropěnie, Mc13,36 aby když příde vnáhle, nenalezl vás spících. Mc13,37 A což vám pravi, všem pravi: Bděte!“
Čtrnádctá
Mc14,1 A bieše beránek a přěsnice[252]přěsnice] pṙíeſníc rkp. po dvú dní i hledáchu najvyšší kněžie a mistři, kterak by jej lstivě jali a zahubili. Mc14,2 Nebo mluviechu: „Ne v den sváteční, aby snad nebyla pohroma v lidu.“
Mc14,3 A když bieše Ježíš[253]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. v Betaní v domu Šimona malomocného a stoléše, i přijide žena, majíci mramorovú pušku masti drahé z nardového kořenie. A rozlivši pušku, vyli na hlavu jeho. Mc14,4 I biechu někteří hněvivě[254]hněvivě] hníevíví rkp. přijímajíce mezi sebú a řkúce: „Čemu ztráta této masti stala se jest? Mc14,5 Nebo mohla jest tato mast prodána býti viec než za tři sta peněz a dána býti chudým.“ I škřípiechu na ni. Mc14,6 Tehdy Ježíš vece: „Nechte jie, co ste jí truchlivi? Dobrý jest skutek nade mnú učinila. Mc14,7 Neb vždycky máte chudé s vámi, a budete li chtieti, budete jim dobře činiti, ale mne ne vždy mieti budete[255]mieti budete] habetis lat., habebitis var.. Mc14,8 Což jest měla, to jest učinila, utekla se jest zmazati tělo mé ku pohřebu. Mc14,9 Věru pravi vám, kdež kolivěk kázáno bude čtenie toto po všem světě, a že jest tato učinila, bude praveno na památku její.“
Mc14,10 A Jidáš Škariotský, jeden ze dvanádcti, otjide k najvyšším kněžím, aby jej jim zradil. Mc14,11 Kteřížto uslyševše zradovachu se a slíbichu jemu penieze dáti. I hledáše, kterak by jeho podobně zradil.
Mc14,12 A první den přěsnic, kdyžto velikono[b]označení sloupceční beránek obětováchu, vecechu jemu učedlníci: „Kam chceš, ať pójdem a připravímy tobě, aby jedl velikonoční beránek?“ Mc14,13 I posla dva z učedlníkóv svých a vece jim: „Jděte do města a potká vás člověk, lavici vody nesa. Jdětež za ním. Mc14,14 A kam koli vejde, řcete pánu domu toho, že mistr praví: Kde jest večeře má, kde budu jiesti beránka s učedlníky svými? Mc14,15 A on vám ukáže sien velmi širokú a tu připravte nám.“ Mc14,16 I otjidechu učedlníci jeho a přijidechu do města i nalezechu, jakož jim bieše řekl, i připravichu beránka. Mc14,17 A když by večer, přijide se dvanácti. Mc14,18 I sedícím jim i jedúcím, vece jim[256]jim] navíc oproti lat., + illis var. Ježíš: „Věru pravi vám, že jeden z vás mě zradí, jenž jie se mnú.“ Mc14,19 A oni počechu mútiti se, řkúce jemu každý zvláště: „Zdali já sem[257]sem] navíc oproti lat., + sum var.?“ Mc14,20 Jenž vece jim: „Jeden ze dvanádcti, jenž sáhá se mnú u mísu rukú. Mc14,21 A syn zajisté člověka jde, jakož jest psáno o něm. Ale běda člověku tomu, skrze něhož syn člověka zrazen bude! Dobré jemu bieše, by se byl nenarodil člověk ten.“
Mc14,22 A když oni jidechu[258]jidechu] manducantibus lat., vzem Ježíš chléb a požehnav, rozláma i dáváše jim a řka: „Beřte, toť jest tělo mé.“ Mc14,23 A vzem kalich, dieky vzdávaje, dal jim i pili sú z něho všickni. Mc14,24 I vece jim: „Toť jest krev má nového svědečstvie, jenž za mnohé bude vylita. Mc14,25 Věru pravi vám, že již nebudu píti z[259]z] + hoc lat., nemá var. plodu vinničnieho kmene až do dne onoho, kdyžto jej píti budu nový v králevství božiem.“
Mc14,26 A chválu řekše, i jidechu na horu Olivetskú. Mc14,27 I vece jim Ježíš: „Všickni vy pohoršíte se nade mnú v této noci. Neb psáno jest: Bíti budu pastýře a rozprchnú se ovce stáda[260]stáda] navíc oproti lat., + gregis var.. Mc14,28 Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás v Galilei.“ Mc14,29 A Petr vece jemu: „A ač by všickni pohoršili se[261]se] + in te lat., nemá var., ale ne já.“ Mc14,30 I vece jemu Ježíš: „Věru pravi tobě, že ty dnes v této noci, dřéve nežli kokot dvakrát hlas dá, třikrát mne zapříš.“ Mc14,31 A on viece mluvieše: „Ač bych s tebú měl umřieti, nezapřím tebe.“ Takež i všichni mluviechu.
Mc14,32 I přídú v rolí, jiežto[262]jiežto] geżto rkp. jmě Gethsemani. I vece učedlníkóm svým: „Seďte tuto, doniž se nepomodlím.“ Mc14,33 A přije s sebú Petra
