hubeni rozličnými nehodami psotně, ale císařovi vojska vždy přibývalo. Tehdy přitáhše tam Čechové, najednali sobě dosti přístrojóv k dobývaní a řebříkóv a hned najprvé příkopy městské zametali, a ke zdem bez meškání přistúpivše, nepřátely odpírajíce, střelbou šípy a střelami odehnali, a tak najprvnější na zdi byli. Z nichžto jeden rytieř udatný a urozený z Chúsníka, muž velmi silný, udatně po žebříku do města vskočil, po němž všickni jiní zmužile se tam brali, pod nimiž Vlachové pršali ruozno, nesmějíce se jim zastaviti. A tak houfem k branám přišedše, otevřeli sú je a vojsko císařské do města pustili. Také klenoty v městě, kdež mohli, nejlepší pochvátali sú. Pro ten udatný skutek tomu rytieři z Chúsníka, jenž po žebříku najprv vlezl do města, dán jest zlatý žebřík v modrém poli na štítu věčně nositi i potomkóm jeho. Jiní též tu mnozí, kdožkoli něco sobě zmužile činili, štíty sú darováni. Toho času také dostala se Čechóm noha sviecnová mosazná misterného díla, jenž někdy Šalomúnovi do chrámu slita byla, a když zkažen byl, přinesena jest do Mediolánu. Tu Čechové potom pracně s sebú do země přinesli a dali ji na budúcí pamět postaviti v kostele před velikým oltářem na Hradě pražském, jakož i podnes tam stojí. Mediolánčané pak síle takové nijakž odolati nemohúce, hladem, žiezní, jímaním, mučením od svých nepřátel i jinými rozličnými nehodami jsúce trápeni, a v rukú nepřátel zaklopeni nezústavše, hledali sú milosti císařovy skrze knížata česká i jiná, zda by ji mohli mieti. Jimžto taková odpověd dána, že holé milosti mieti nemohou, než jedno aby město v císařovu moc dali a podlé věrné rady svých aby všickni i s kniežaty svými před císaře na soud bosými nohami přišli a tu, na zemi padnúce, nevstávali, až by císař jim kázal. Jakož pak všecko to učinili, a když jim rozkázáno vstáti, tehdy jeden z nich jménem Alminerus tuto řeč učinil řka: „Zavinnili sme, neprávě sme učinili proti římskému císaři, pánu našemu přirozenému, boj proti němu zdvihše, vinu naši vyznáváme, milost prosíme, hrdla naše v moc císařskú poddáváme, klíče městské vaší velebnosti kladenie žádajíce, aby pro Buoh, pro takové město i pro ty svaté, jenž v němž odpočívají, nám vaše ciesařská milost ráčil vinu odpustiti, nad námi se smilovati a pokoj nám dáti, pokorně prosíme.“ Císař tu přijav klíče městské a slitovav se nad jich hrdly, odpověděl řka: „Aby na čtyři světa úhly Mediolánských zaviněnie zjevno bylo, kdožkoli z těch měšťan příbytek sobě kde zvolí, pokoj i na těle i na zboží od každého ať mají, ale město v naši moc zase ať jest navráceno.“ To uslyševše Mediolánští, poddali se císařově vuoli, jakžkoli již rádi i neradi. Tehdy císař, sedě na své soudné stolici, ode všech národuov sobě přítomných rady žádal, co by s tiem městem učiniti měl. Jemužto takú odpověd zespolka dali, což Mediolánčané jiným činievali, to též viděti na sobě s právem mají. Poněvadž sú oni jiná města zúmyslně zkazili, sami spravedlivě buďtež zkaženi. To když uslyšal císař, vydal jest soud na
Vyhledávání (skrýt)
Pulkava z Radenína, Přibík: Kronika králů českých, drážďanský rukopis
Saská státní knihovna – Státní a univerzitní knihovna v Drážďanech (Die Sächsische Landesbibliothek – Staats- und Universitätsbibliothek Dresden) (Drážďany, Německo), sign. k/1, 1r–58r.
Editor
Filipová, Jitka (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.).
Ediční poznámka
Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.
Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).
[Generovaný obsah]
- O smrti téhož kniežete a o synu jeho Boleslavovi třetím, jenž byl knížetem českým XVI. … [1v]
- O svatých pěti bratřích, tovaryších někdy svatého Vojtěcha … [3v]
- O skutcích Břetislavových za zdraví otce jeho Oldřicha … [4r]
- O Břetislavovi, knížeti českém, a o smrti děda i otce jeho … [5r]
- Kterak Jindřich ciesař boj zdvihl proti Břetislavovi zoumyslně a poražen jest od něho týž císař … [6r]
- Kterak Břetislav přemožen jest od císaře … [7r]
- O smrti Břetislavově … [7r]
- O Spytihněvovi, knížeti českém … [7v]
- O Vratislavovi, knížeti českém … [8v]
- O dalších příbězích Vratislavových a o Jaromírovi, bratru jeho, kterak k biskupství přišel a kterak v něm neřádně stál … [9r]
- O opravení Královstvie moravského a o jeho přenesení do Čech a o povýšení Vratislava na královstvie, jenž byl první král v Čechách … [10r]
- Kterak Vratislav, jsa králem, k zemi okolní krajiny připojoval zase … [11r]
- O tom, kterak král Vratislav bratří své z Moravy vytiskl. O smrti Zderadově i o zprotivení Břetislava, syna králova, otci … [11v]
- O vzdělání kostela vyšehradského i o zvelebení jeho … [11v]
- O Konrátovi, bratru krále Vratislava, a Břetislavovi, synu jeho, knížatech českých, neb králové nebývali již po tomto prvním za dlúhé časy v Čechách pro rozličné sváry a nepřiezně mezi knížaty českými. A jakoby toliko osobě Vratislavově, a ne zemi české královstvie přidáno bylo, protož titule toho knížata neužívali až do Vladislava krále, kterýž Mediolánu s Čechy dobyl, jakož o tom dolejí … [13r]
- O smrti Břetislavově … [15r]
- O Bořivojovi, bratru Břetislavovu, kniežeti země české, jenž jest byl druhorozený syn krále Vratislava a o jeho příbězích … [15r]
- O povýšení knížete Oty, bratra Svatoplukova, a o Vladislavovi třetím, synu krále Vratislava … [18v]
- O zpravování Soběslavovu, bratra Vladislavova a o jeho příbězích … [22r]
- O Vladislavovi knížeti, kterýž na místo Soběslavovo vstúpil a po tom i králem českým učiněn jest … [24r]
- Majestát na potvrzení krále českého … [27r]
- O té jiezdě, kdež Vladislav s císařem Fridrichem táhl byl do Vlach, a o dobytí a zkažení města Mediolánu i o udatném vítězství Čechuov … [27v]
- Císař, povolav k sobě knížete českého, oč s ním nakládal … [34v]
- Do Vlach Soběslav poslal lidi k ciesaři … [35r]
- O jednom vidění, kteréž viděl Ota, markrabě bramburský, i udělal tu klášter jménem Bramburk … [36r]
- O tom, kterak páni chtěli Fridricha zabiti, i o jiném … [36v]
- Konrád s císařem jiezdu učinil … [37v]
- O smrti Jindřichově a o vstúpení na jeho místo a o jiných rozličných příbězích a příhodách … [38r]
- Otcem dvú knížat na císařstvie … [38v]
- Přemysl nechal své ženy i pojal sobě jinú … [38v]
- O těch svobodách, že králové čeští daní nemají zaplatiti a své biskupy sami stvrzovati a k nižádnému dvoru ciesařovu nejeti, jedno do Normberka a do Pamberka … [39v]
- O tom, kterak císař dvory tyto a hrady Flos, Salcpurk a Licemštejn a jiné hrady králi českému a království tomu věčně jest dal a milostivě, jakož teď svědčie … [40r]
- Václav králem učiněn … [41r]
- Přemysl utekl do Uher … [41v]
- Císař jal syna svého a umořil jeho … [41v]
- O boji rakúského vejvody s českým králem Václavem … [42r]
- Tateři činili škody v Rusích a v Polště … [42r]
- O boji knížete Přemysla s Prušany … [44r]
- O mniších rvačkách … [44v]
- O boji knížete Přemysla s králem uherským, o rozličných jich příbězích a o příměřích … [44v]
- Poselství k králi českému od konferštuov, aby chtěl li by býti králem římským, a on nechtěl … [44v]
- O smrti biskupa pražského Mikuláše … [44v]
- List, kterýž píše král Otakar k papeži, který jest jměl s uherským králem a s pohany a že jest byl boj získal etc. … [45r]
- Kterak Přemysl mnohé země vzdal ciesaři etc. … [46v]
- Otakar král český pozdvihl boje proti řískému … [47r]
- Otakar svú dceru dal do kláštera … [47r]
- Kterak opolský své země podmanil pod korunu českou … [48v]
- Majestát na zem slezskú … [49r]
- Rudolf římský umřel … [49v]
- O tom, že králové čeští od staradávna ohlas také mají římského krále voliti a že to volení z práva k nim příleží, tento list zjevně ukazuje těmito slovy psaný … [49v]
- Albrecht zabil císaře zrádně … [50r]
- Václav kníže vtrhl do Polsky a dosáhl Krakova … [50r]
- Majestát na Perno … [50v]
- Kterak král Václav boj jest měl s ciesařem římským … [51r]
- O smrti krále Václava českého … [51v]
- O tom, kterak Rudolfus Horaždějovice oblehl, a tu dobývaje pana Bavora, kterak jest umřel … [52r]
- Kterak Durynk krále v Olomúci zabil … [52r]
- O králi Jindřichovi … [53r]
- Kterak jest královna z vězení ušla … [53v]
- Páni dědice Elšce Jana císařovce snúbili z Licmburka … [54r]
- O tom, kterak císař Jindřich bojoval jest u Vlašiech … [54v]
- O tom, kterak Jan Gerlici i s tú se vší krajinú k zemi české ji podmanil a podrobil jest etc. … [55v]
- Majestát na Opavu … [55v]
- O tom, kterak budešínské markrabství zase k zemi obráceno … [56r]
- Kterak král Jan turnej učinil … [56v]
- Král Jan dal syna svého do franské země … [56v]
- Ludvík císař v klatbě … [56v]
- Kterak král Jan knížata slezská podmanil … [57r]
- O vadě mezi bratřími vejvodami slezskými a o dielu … [57r]
- Těšínské … [57v]
- Ludvík císař učinil ruoznici v církvi … [57v]
- Kterak král Jan válel s Rakúským … [57v]
- Opolské … [57v]
- Kozlanské … [57v]
- Svitavské … [57v]
- O manství hlohovského … [58r]
- O manství štětínského … [58r]
|
Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka,
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.26 |
|
|
|
Web je
podpořen
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ). |