šlech[229r]číslo strany rukopisutici, s rytieři, panošemi, městy a obcemi sirotkóv přídržejících[ak]přídržejících] przidrziegiczich se učinili v Praze, na rathauze novoměstském, na kterémžto sněmu dřieve psaní kněžie s mistry pražskými staroměstskými v člénciech viery křesťanské, totiž o přijímaní pod oběma osoboma velebné svátosti, těla a krve pána našeho Jezukrista, o řádu slúženie obyčejem cierkve svaté, o sedmeře svátosti kostelní a o očistci a orudování svatých a o jiných člénciech cierkve svaté se s mistry srovnati, tak v skutku jako mistři držeti, slíbivše. Ale potom na jiném sněmu, svolavše všecky kněžie strany jich, ustanovili se pevně a stále. Ale toho potom na budúciem sněmu neučinili sú. Páni také světští o svých věcech rokovali jsú.

Téhož léta na svatého Pavla na vieru obrácenie byl vietr veliký a tú chvílí světnice na rathauze na Většiem Městě pražském byla se zapálila.

Opět budúcí sněm, o němž svrchu psáno jest, držen jest ode všech zeman zákona božieho přídržejících[al]přídržejících] przidrziegiczich po sv. Dorotě v koleji Karlově, na kterémžto svolili se poselstvie do Chba učiniti k rozmluvení s posly z Bazilie od sněmu všeho křesťanstvie, a to stalo se jest.

Toho léta po veliké zimě o masopustě o Přenesení svatého Václava, kterýžto svátek byl v úterý poslední masopustní, byla veliká povodeň po rozjižení ledu a sněhóv tak, že se byla voda vylila až za kostel Matky Božie na Lúži, blízko k kostelu svatého Mikuláše. A takovéž povodně nebylo jest od té povodně, kteráž