Léta božieho MCCCCXXVI. v neděli po sv. Vítu pražené s kniežetem Zigmundem a s tábory a s sirotky a s jinými Čechy oblehli město Ústie na Labi, kterémužto markrabie míšeňský, s jinými Němci do Čech přijev, chtěl pomoci a retovati je, kterýžto u toho města s pražskými boj měl. A od nich jest přemožen a z země vyhnán, a mnohé z jeho ohavně porazivše zbili a druzí pro žiezen a horko zdušeni jsú. A toho města pražští dobyvše, zdi zbořili všecky i vypálili z kruntu.

Téhož léta táboři a sirotci oblehli pana Bočka na Poděbradech, prudkými puškami a praky hradu dobývajíce, kterýžto pan Boček, statečně se bráně, mnoho z nich zbil. Ale jeden den, když kněz kázal a oni na kázaní seděli, z pušky, jakož pravie, XI jich zabil. Ale když sú Poděbrad dobyti nemohli, odjeli sú s hanbú od nich. A pan Boček ne po mnohých dnech s jiezdnými města Limburku chtě dobyti, v bráně toho města jest zabit. A služebníci jeho utekli.

Léta[aa]Léta] Eta božieho MCCCCXXVII. v puostě stala se veliká porážka v Rakúsiech u města Světlé, kdežto táboři a sirotci mnoho Němcóv zbili.

Toho léta bylo draho a zima veliká.

Mistr Příbram s Englišem hádali se o svátosti těla božieho toho času po Božiem narození.

Toho léta u Veliký čtvrtek knieže Zigmund od některých kněží pražských a od světských, zvláště od Svojiše z Zahrádky, kterýž byl služebník jeho,