Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<179v–180v182r–183r183v–184v185r–186r186v–187v188r–189r189v–190v191r–192r192v–193v>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

vy[186v]číslo strany rukopisumlúváte a takové nesnáze a búřky proti mně jednáte, kdež sami tomu srozuměti muožte, že lidé daleko sú k tomu strojnější věřiti, což jest [se]text doplněný editorem zlého přihodí než dobrého. A protož muož mi tak mnoho věřeno býti aneb více nežli vám. Druhé, že mezi mužem vašiem a mnú smrtedlná nepřízeň skrze to zroste a muož se přihoditi, že já jemu tak skůro život otejmu jako on mně, kdež byšte potom z takové věci nikdy veseli býti nemohli. Protož, má najmilejší paní, nechtějte se na jednu hodinu vaší vší cti a dobré pověsti zbaviti a mne, vašeho služebníka, v takové nebezpečenství poddati. Však nejste první ani poslední budete, kteráž zklamána jest. A také sem vás nezklamal tím, abych vám chtěl vaše vzíti, než své dáti, a skrze přílišnú lásku, kterúž vždycky k vám nosil sem, [187r]číslo strany rukopisupřinucen sem byl vám to učiniti, což sem učinil. Však sem hotový vždy ústavně vaším věrným služebníkem býti, ač i prvé od dávních časuov váš sem byl a s tím se vším, což mám, i ještě též býti chci na budúcí časy věčné. Paní, však jste múdří v jiných svých věcech. Jiné naděje nemám, že v této také budete.“ A dokudž s ní tak Rikardus mluvil, ústavně jest plakala své příhody želejíc, smutná jsúci, jako kdy která žena byla jest. Avšak slova Rikardova v sobě sama rozváživši, seznala jest, což Rikardus mluvil k ní, že takové věci mohly by se z toho udáti a že, což jest mluvil, že pravdu mluví. Protož řekla jest: „Rikarde, já neviem, kterak mi toho Buoh popřeje, abych já toho tobě zapomenúti mohla, cos mi učinil. Avšak přesto nechciť [187v]číslo strany rukopisukřičeti na tomto místě, kdež mě má věrná sprostnost a ne smilstvo k tomu připravila. Ale toho buď bez pochybenie, žeť vesela nebudu, lečť uhlédám takovým neb jiným obyčejem nad tebú pomstu. Protož pusť mě, ať jdu preč, a nedrž mě viec, neb’s měl již dosti svú vůli se mnú a zlehčil’s mě vedlé své vuole. Protož tebe prosím, pusť mě!“ Rikardus paní hněvu a zámutku jejímu dobře srozuměl, vzal jest před se, že jí pustiti nechce, leč s ní v mír vejde. Tehdy jí velmi pokornými slovy počal jest její tvrdý úmysl obměkčovati, a jí tak mnoho pravě a vždy prose, až jest ji vždy přemohl, že sú se smířili a tak svú vóli potom po všem, což se bylo přihodilo, některú hodinu spolu u veliké radosti a veselí leželi sú a k tomu se věrně milujíce.

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).