Vyhledávání (skrýt)

Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka
<<<<<175r–176r176v–177v178r–179r179v–180v182r–183r183v–184v185r–186r186v–187v188r–189r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[182r]číslo strany rukopisudomlúvati a jakými slovy chce. A tak celú noc v takovém myšlenie ležala jest, a když nazajtří bylo a čas polední byl jest, paní Katelina s žádným se o to neporadivši, vzavši s sebú některé, ktož se jí k tomu hodni zdáli, do lázně té jest šla, o kteréž jí Rikardus zprávu byl učinil, a hned se lazebnice ptala, byl li by tam pan Filip. Ta dobrá lazebnice, kteráž již od Rikarda zmistrována byla, ptala se, byla li by ona ta paní, kteráž by s panem Filipem mluviti chtěla. Kdež ta paní řekla: „Ano, sem já.“ I řekla jest lazebnice: „Račiž k němu jíti, mé srdečko,“ a hned ji vedla jest k komoře, v kteréž Rikardus sám ležal a byl jest. A takž paní Katelina šla jest hledat, čehož jest najíti nežádala, a hned s s ním v komoře zavřela. A když Rikardus jí přišlú k sobě uznamenal, kto byl veselejší nežli [182v]číslo strany rukopisuon. Hned z lože zhuoru vstal, velmi mile ji objav a hlasem tichým a libým jest k ní promluvil: „Ba, vítaj, má najmilejší paní!“ K tomu paní Katelina zase chtieci tak okázati se, jako by jiná byla, kteráž jest nebyla, mlčečky jej objala a políbila a pevně se ho držela, nechtějíc nic mluviti, bojéci se, aby ot něho poznána nebyla, ač i komora temná příliš byla. Protož s obú stranú hotovi jsúce poslední radosti a lásky hledati, Rikardus ji na lože sobě vpravil. Kteřížto obě straně v tichosti bez mluvenie s velikú žádostí a veselím a zvláště Rikardus svú vuoli jsú dokonali. A tak dlúho spolu v temnostech hry milostné hrali sú, že se jim zdálo, že již hodina jest, že již svých věcem dosti učinili. A paní Katelina také svého počatého hněvu a protivenství že by již mohla dobře jej zje[183r]číslo strany rukopisuviti, a s velmi přísným hněvem počala a řekla jest: „Ó, jak nešťastné a chudé jest štěstí ženské! Ó já nešťastná žena! Jest více než osm let plných, že sem tě více milovala nežli sama svuoj život. A ty pak, jakž sem slyšela i to seznala, tápáš a hoříš v lásce a milosti jedné jiné ženy. Ó ty zlý a k ničemémuž muži, kterýž’s ty! Nu, pověz mi, u které mníš, že jsi ležal? Nevíš li, ale věz, že jsi při té, kterúž jsi ty tak často svým falešným milováním oklamával, kterýž jsi se zevnitř tak laskavě okazoval a v tom jsi v své falešné lásce proti mně k jiným paním s svú láskú okazoval. Protož, ty zlý muži, rozuměj mi velmi dobře, že já Katelina, tvá manželka, a ne Rikardova žena sem. Ty boží zrádce a cizoložníče, mně nevěrný muži,

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).