rozprávkami a rovně, jako bych na zlaté pasy a na váčky velmi nedostatečná byla, jako by mi na tom scházelo. Protož těch daruov z žádnú vděčností sem přijíti nechtěla, a bych se hříchu nebála, byla bych jej i s těmi pasy proklela. Ale vždy sem se upamatovala pro vás, že takové věci ještě bez vaší rady učiniti sem nechtěla. A také sem sobě myslila, že sem chtěla ten pás i měšec té babě zase vrátiti, aby jej zase jemu donesla, a jí dobře naláti i z domu vyhnati k čertu. I rozmyslila sem se, že taková baba takové věci mohla by sobě to zachovati a řéci, že mi jest to dala, kdež takové baby rády se takových věcí chytají. A protož z té příčiny ty dary sem schovala a vám je teď přinesla, abyšte je sami jemu zase dali a při tom pověděli, že já jeho pasuov a měšcuov nepotřebuji, buď buoh pochválen a muž muoj, nebť já jich dosti mám ot něho, žeť bych jej v nich třeba utopila. A protož teď se jako otci duchovniemu opovídám, že víc vám v ničemž vina býti nechci, jestliže mě u pokoji nenechá, že již svému muži a bratřím svým naň žalovati budu, děj se pak jakž děj, neb přiď z toho co přiď, dalekoť sem já tomu raději, má liť mi jaké neštěstí přijíti, ať by naň přišlo, nežli bych já měla proň lehkost míti.“ A to všecko pravila s velikým pláčem mnichovi. A vytáhši z podpláští ruku s čistým zlatým měšcem a pasem stříbrným i vrhla jest do klínu zpovědlníku svému, kterýž za jiné neměl, než že paní o věrnú pravdu vede to, což jest jemu pravila. Počal se o to velmi starati, však proto ten pás s tím měšcem k sobě vzal. I řekl jest: „Dcerko milá, že se o takové věci popouzieš a hněváš, nic se tomu nedivím a takéť bych tě nemohl v tom křiva súditi. Však tě pro to chválím, v tom že mé rady poslúcháš. Neb věz, žeť sem jej onehda o tu o všecku věc dostatečně káral, ale nezdržalť mi jest toho, což jest mi slíbil. A protož, což se jest v této chvíli stalo, o první i o nynější, shledati máš, že mu chci uši jeho tak natříti slovy a jej tak zahříti, že před ním potom pokoj míti budeš. A protož jdi ve jméno Boží a nedaj se hněvu přemoci, aby někto z tvých přátel toho nezvěďal, neb by skrz to mohlo ještě něco horšího se státi. Protož měj strpenie a buď bez pochyby, žeť se skrze něho nic zlého nestane, neb já vždycky svými modlitbami za tě před Bohem stojím a před každým živým člověkem na světě tvé cti pravý a dokonalý svědek býti chci.“ Paní také k tomu pěkně