Hynek z Poděbrad: [Neuberský sborník]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. V E 39, 1 A c 100, 1r–228v, IIv–IVv. Editoři Černá, Alena M., Jamborová, Martina. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

takových věcí nepřísluší tobě hledati. Neb v tom toliko mohu pověděti, byla li jest kdy která paní, kteráž by se takových věcí vystřáhala a jí k mysli nebyly, to jest tato jedna. Protož prosím tebe, tobě k dobrému i ke cti a jí k utěšení a mně k libosti, že té dobré paní u pokoji necháš.“ Mezi těmi řečmi ten dobrý muž daleko lépe takovým zámyslóm a řečem srozuměl jest než ten dobrý mnich, k čemu paní vede. A hned se proti mnichu jako v nějaké stydlivosti byl postavil a řekl jemu, že již nechce toho více činiti a že chce ot ní pustiti, a s tím šel jest pryč od mnicha a pravým úprkem hned mimo paní té duom šel jest, kteráž na malém oknu ležala, čakajíci, zda by tady její milý šel. A když jest jej jdúce viďala, velikú toho radost měla, a vyskytši se z okna, což najvíc mohla, velmi mile a laskavě naň pohleděla. Ten dobrý člověk přitom dostatečně jí vyrozuměl, co jest jemu skrze mnicha praveno, že dómysl jeho, který ot [mnicha zvěděl,]text doplněný editorem[112]Antonín Grund v edici Boccacciovské rozprávky, Praha 1950 na tomto místě doplňuje text „mnicha zvěděl,“ paní křivý není. A potom s velikú pilností i chtíčem každý den paní k libosti, jako by nětco jiného měl činiti, mimo její duom chodil jest. A potom po několiko dnech srozuměvši paní, že mu se nic méně nelíbí než jako on jí, zapálivši se u veliké lásce a vzavši tomu čas a hodinu, zase k svému mnichu spovědlníku jest šla a hned s pláčem k jeho nohám přiklekla jest. Ten dobrý mnich ptal se jí pokorně, jaké by to noviny byly, že jest tak s smutnú tváří předeň přišla. I řekla jest mu paní: „Muoj milý otče, noviny sú tyto, že ten prokletý od Boha přítel tvuoj, na kteréhož sem prvé žalovala, tolik mi protivenství činí, že jinému nevěřím, že jest se k mému zámutku a žalosti narodil. A jistě se bojím, že on toho příčina bude, že já nikda dobré mysli nebudu, ani k vám kdy více choditi budu.“ I řekl jest mnich: „Kterakž, což jest tebe ještě nepřestal takovými běhy trápiti, kteréž’s mi pravila?“ „Otče, jistě v pravé pravdě ještě nic,“ řekla paní, „neb víc a víc, což muož, vždy mi protivenství činí k mé žalosti. A snad z té příčiny, že sem vám naň žalovala, to jest ve zlé vuoli od vás přijal a mně tady protivenstvie činí takové. Neb prvé šel li jest jednú mimo duom muoj, již sedmkrát na to místo chodí, by tomu Buoh chtěl, aby to mu Buoh dal, aby se na mě dosti nahleďal, a k tomu jest tak smělý a nezbedný, že včera starú babu ke mně do domu poslal s svými dary a novými

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).